Namísto modernizace zakonzervování, reagují na prolomení limitů ekologové

Lom Bílina

Lom Bílina Zdroj: cool3d Wikimedia

Vláda rozhodnutím o prolomení limitů těžby hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji sice ochránila domovy lidí, kompromis mezi těžbou a zdravím lidí ale po 24 letech porušila. Shodli se na tom oslovení odborníci na životní prostředí a na lidské zdraví. Postoj vlády kritizují také kvůli dalšímu narušení krajiny a ohrožení lázeňských pramenů v Teplicích, nedostatečné ochraně klimatu a budoucí energetické politice státu. Těžební limity u lomu ČSA platí.

„Je potřeba si uvědomit, že populace lidí v severních Čechách je poškozena kvůli znečištění ze 70. a 80. let. Ponese si to stále v sobě i přesto, že se to v poslední době výrazně zlepšilo, dopad se přenáší i na další generace,“ řekl genetik Radim Šrám z Akademie věd ČR. Pro Ústecký kraj by se podle něj měl vytvořit plán modernizace výroby a nemělo by se jít cestou těžby uhlí.

Posunutí limitů na Bílině by podle Šráma mohlo narušit léčebné prameny, což už se v minulosti stalo. To by mohlo i zkomplikovat provoz Lázní Teplice. „Musí se velmi pečlivě posuzovat, aby důlní činnost nenarušila prameny. Musí se ověřit, že nebudou ohroženy,“ upozornil.

Špatný vzkaz do Paříže

Jak uvedla Aliance pro energetickou soběstačnost, rozšíření těžby přinese více emisí, z pohledu moderní energetiky a ochrany klimatu navíc nedává smysl. Expert Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Hollan také míní, že prolomení limitů je špatným signálem pro zahraničí právě před nadcházející Světovou klimatickou konferencí v Paříži, kde se státy zavazují ke snížení emisí. „Jde o reputaci České republiky, která se, myslím, tímhle bude zhoršovat a to je škoda,“ konstatoval Hollan.

Podle poradce asociace Zeleného kruhu Daniela Vondrouše měla vláda možnost rozhodnout o české energetice koncepčně a modernizovat ji, nyní ale konzervuje její fosilní charakter. Také analytik společnosti Glopolis Vojtěch Kotecký nepovažuje za správné, aby vláda dále uhelné doly rozšiřovala. „Už zkonzumovaly 300 čtverečních kilometrů krajiny v Podkrušnohoří a neměly bychom jim obětovat víc. Nicméně v tom, jak byla debata postavena, to je pravděpodobně nejlepší řešení, jak to mohlo dopadnout,“ konstatoval. Zdůraznil, že u dolu ČSA se po 12 letech debat konečně rozhodlo, že se limity neprolomí.

Zvítězily alespoň obce

Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh vítá, že vláda nepodlehla tlaku uhlobaronů a ochránila alespoň domovy lidí před rypadly. Je to prý vítězství pro obyvatele Litvínova, Horního Jiřetína, Černic i pro ekologické organizace.

Zachování limitů na ČSA zachrání podle něj stovky pracovních míst vázaných na prosperující obce. „Od sebevědomé vlády bych však očekával, že zadá převedení uhlí do nebilančních zásob a jasně řekne, že udělá vše pro to, aby se energetika zbavila fosilních paliv,“ reagoval.

Aliance pro energetickou soběstačnost už vládu vyzvala k útlumu uhlí při tvorbě nové energetické koncepce. Rozšíření těžby podle ní znamená větší množství emisí a menší důraz na moderní bezemisní technologie. Výkonný ředitel aliance Martin Sedlák řekl, že rozhodnutí vlády je sice částečnou úlevou pro obyvatele Horního Jiřetína, z pohledu moderní energetiky a především ochrany klimatu však rozšíření dolů na Bílině nedává smysl. ČR půjde podle něj opačným směrem než světové trendy.