Tráva mezi kostkami příjezdové cesty dává jasně znát, že přerovské letiště už zažilo větší provoz. Hangáry na jeho okraji působí opuštěně a návštěvníka netáhne dál ani cedule s nápisem „Vojenský prostor. Vstup zakázán“. Že nejsem na špatné adrese, prozrazuje jen běžná schránka se jménem Blanik Aircraft.
„Jednáme s vlastníkem například o rekonstrukci hangáru,“ říká ředitel firmy Václav Křížek, zatímco kráčíme po rozpraskaném betonu k omšelé hale, která se brzy stane výrobním i servisním střediskem větroňů známé české značky.
OBRAZEM: Příprava výroby kluzáků Blaník
Zatím skromný tým devíti lidí by se do konce tohoto roku měl rozrůst na třicet a v dalších letech celkem na padesát zaměstnanců. Celkové investice do vývoje a zahájení výroby dosáhnou jednoho až dvou set milionů korun. „Nejdražší jsou lidé. Jen skupina konstruktérů nás už stála miliony,“ popisuje Křížek.
Pět euro za hodinu
Nejprve chtějí v Přerově vdechnout nový život kluzákům L-13. Kariéru zřejmě nejrozšířenějších větroňů světa ukončila tragická nehoda v Rakousku před pěti lety, po které následoval zákaz provozu těchto blaníků v Evropě i USA. Blanik Aircraft začne v druhé polovině roku nabízet program prodloužení životnosti L-13 na šest tisíc hodin letu, tedy téměř dvojnásobek nynějšího limitu.
Úpravy zahrnují nejen zesílení křídel, bez kterého nemohou kluzáky zpět do vzduchu, ale i celkovou rekonstrukci letadel. I proto se cena bude pohybovat kolem 15 tisíc eur. Firma, která se nedávno představila na německém veletrhu Aero Friedrichshafen, tvrdí, že sklidila příznivé reakce a očekává poptávku z celého světa.
Křížek nicméně připouští, že některým majitelům stávajících blaníků se cena za úpravy zdá přemrštěná. „Nám to ale vychází na pět eur za jednu hodinu letu,“ říká. „Privátní majitelé jsou obvykle starší než já,“ vysvětluje si živý padesátník jejich neochotu do létání investovat vyšší částky.
Celokovové blaníky umí udržovat celý svět a mohou klidně parkovat venku
Jiná situace podle něj panuje u leteckých škol a aeroklubů. Celkem prý o prodloužení životnosti projevuje zájem přibližně polovina majitelů L-13, což by pro přerovskou firmu znamenalo stovky zákazníků.
První letadlo příští rok
Opravami stávajících letadel ale ambice Blanik Aircraft nekončí. Spolu s právy ke kluzákům firma od kunovické Aircraft Industries převzala i téměř kompletní výrobní prostředky, které nyní zabalené do přepravních fólií čekají na svou resuscitaci.
V dalším kroku se v Přerově chtějí pustit do výroby křídel, podle Křížka nejsložitější část celého větroně. „Když zvládneme vyrobit křídlo, zvládneme celou výrobu kluzáků,“ vysvětluje. První kompletní větroň L-23, který v Aircraft Industries vyráběli až do roku 2006, by továrnu mohl opustit na konci příštího roku, vše záleží mimo jiné na tom, jak rychle se podaří získat potřebná povolení.
OBRAZEM: Větroně Blaník v akci
Podle Křížka ale prototypy L-23 z Přerova zřejmě už nebudou stejné jako jejich předloha. Na letadle by se měly objevit už některé prvky modernizovaného L23NG. Blanik Aircraft odhaduje, že během příštích deseti let se na světě prodá 200 nových větroňů. „Celokovové blaníky umí udržovat celý svět a mohou klidně parkovat venku,“ vysvětluje Křížek. České kluzáky by si tak podle něj měly z tohoto čísla ukrojit značný díl.
Obnovení výroby Blaníků nemusí být dobrou zprávou jen pro fanoušky bezmotorového létání. Blanik Aircraft předpokládá, že do výrobního procesu se v roli dodavatelů zapojí řada českých i zahraničních i firem. Některé díly budou vznikat i v původním domově blaníků, Aircraft Industries.
| Politika brzdí podnikání |
|---|
| Blaník Aircraft CZ vlastní prostřednictvím irské společnosti Blanik Limited ruská firma S7 Engineering zabývající se servisem dopravních letadel. Zhoršení vztahů mezi Ruskem, Evropou a USA kvůli krizi na Ukrajině se přitom dotklo i na aktivitách S7 v Česku. „Politika určité těžkosti přináší,“ připouští Křížek s tím, že plány firmy kvůli blíže neupřesněným komplikacím na přelomu loňského a letošního roku nabraly zpoždění. Věří ale, že nepůjde o zásadní překážky. „Jsem přesvědčen, že Evropa a Rusko se v byznysu navzájem potřebují.“ |
