Na současné vlně zájmu o domácí fotovoltaické elektrárny mnozí zákazníci prodělají. Boom totiž tlačí ceny instalací vzhůru a dodavatelé solárních systémů mnohdy zákazníkům slibují nesplnitelné. Shodli se na tom účastníci konference Ceny energií: ochrana spotřebitelů v době energetické krize, kterou pořádal Institut pro veřejnou diskusi.
Nejsilněji se proti domácím fotovoltaikám vymezil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno. Podle něj nemá ekonomický smysl, aby maloodběratelé usilovali o energetickou soběstačnost. „Je to ta nejhorší cesta, jak dekarbonizovat,“ řekl s tím, že domácí instalace fotovoltaických panelů jsou oproti výrobě elektřiny ze slunce ve velkém nepoměrně nákladnější.
Zájem o fotovoltaiku strmě vzrostl kvůli válce na Ukrajině. „Poslední rok zpochybnil fungování současné energetiky a vyvolal obavy z nedostupnosti energií,“ říká Macenauer. „K tomu se přidala vysoká míra úspor domácností po pandemických letech a vysoká inflace, když se lidé začali obávat znehodnocení úspor a rozhodli se je raději investovat,“ popisuje Macenauer.
Některé tyto důvody už ale pominuly „Ceny elektřiny jsou nyní na úrovni, kdy fotovoltaika v maloodběru z ekonomického hlediska prostě smysl nedává,“ říká Macenauer. Zákazníkům za současné situace hrozí, že se návratnosti své investice nikdy nedočkají, protože dříve budou muset vyměnit opotřebované komponenty fotovoltaického systému. Především to platí pro systémy s baterií,“ dodává Macenauer. Větší smysl podle něj mají systémy bez baterie, případně s bojlerem, ale i v tomto případě hrozí, že investice bude ztrátová.
Jak řekl ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, výhodnější než domácí instalace fotovoltaik je komunitní výroba a sdílení elektřiny například na úrovni obcí. Zároveň na příkladu Rakouska, kde se dosud do takzvaných energetických společenství zapojilo kolem pěti tisíc odběrných míst, ukazuje, že je to doplněk, nikoli klíčová součást cesty k dekarbonizaci energetiky.
Podle místopředsedy představenstva společnosti E.ON Energie Jana Zápotočného může domácí fotovoltaika v některých případech dávat smysl. Když se to dobře spočítá, tak to za určitých okolností náklady domácnosti skutečně sníží,“ řekl. Společnost přitom dodává solární panely především domácnostem, které používají tepelné čerpadlo a elektromobil.
Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář argumentuje, že na fotovoltaiku je třeba pohlížet jinak než na zbylé energetické zdroje. „Smyslem fotovoltaiky je pojistka proti tomu, co se stane, když vyletí ceny elektřiny,“ vysvětluje.
Macenauer upozorňuje i na to, že mnozí dodavatelé domácích fotovoltaik při přesvědčování zákazníků počítají s neadekvátně vysokými cenami elektřiny a nereálnou životností komponentů solárních systémů. Na toto riziko upozorňuje také Neděla z MPO. „Jsou tu firmy, které uvádějí návratnost investice do fotovoltaiky dva roky. Viděli jsme i případy, kdy někdo říkal ‚zadarmo si postavíte, protože na to dostanete dotaci‘,“ popisuje Neděla.
Zájemcům o malou fotovoltaiku Macenauer každopádně radí nespěchat. Klesají totiž ceny elektřiny, jsme již za vrcholem boomu poptávky po domácích fotovoltaikách. „Dodavatelé na to budou muset zareagovat,“ míní s tím, že nabídkové ceny dodavatelů klesnou o zhruba čtyřicet procent.
Trpělivost se může vyplatit i proto, že mnozí dodavatelé domácích fotovoltaik nezvládli prudký růst poptávky a trh se v nejbližší době pročistí. V této souvislosti se často zmiňuje Energetický holding Malina, který nabral velké množství zakázek, ale nezvládá je realizovat.
Generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec upozornil, že potížím čelí nejen Malina, ale i další hráči na trhu. Ti od zákazníků vybrali zálohy dohromady ve stamilionech až miliardách korun, ale není jisté, kdy a zda vůbec dokážou zakázky dokončit.
