NKÚ: Česku se nedaří šetřit energiemi, úspory by mělo zdvojnásobit

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Dosažení úspor ve spotřebě energie v takové míře, v jaké se Česko zavázalo do roku 2020, se nemusí podařit. Varoval před tím Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Pokud chce země naplnit své cíle, ke kterým se na základě evropských směrnic zavázala, musí v příštích pěti letech každoročně o sto procent navýšit úspory z loňského roku. Loňské úspory dosáhly sedmi petajoulů (PJ). To je v přepočtu 1,94 terawatthodiny (TWh), což odpovídá osmině roční produkce Temelína.

V roce 2020 mají být roční úspory Česka v konečné spotřebě energie 47,78 PJ. Kumulované úspory by tak měly v letech 2014 až 2020 dosáhnout 191,1 PJ. „Pokud se kumulovaná úspora rozpočítá do jednotlivých let, každý rok by měla Česká republika dosáhnout 6,83 PJ nových úspor energie,“ vypočítal NKÚ.

Loni hodnota nových úspor dosáhla téměř sedmi petajoulů, čímž byl závazek splněn. Vysoká úspora je ale výsledkem dotačních programů v posledních sedmi letech (2007-2014), kdy šlo na projekty úspor energie dotace za více než 32 miliard korun, zdůrazňuje NKÚ.

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek řekl, že na neuspokojivou situaci v oblasti úspor energií sdružení spolu s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu upozorňovalo již v květnu letošního roku. „V tomto smyslu zpráva NKÚ jen potvrzuje naše obavy. Pokud se plánovaných úspor nepodaří dosáhnout, hrozí zavedení takzvaného povinného schématu úspor s negativním dopadem do cen energií pro podniky i domácnosti,“ dodal.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že dosažení plánů energetických úspor ale netrápí jen Českou republiku. „Z klimaticko-energetických cílů EU do roku 2020 jsou energetické úspory bolavým místem pro více států. V Česku rychlejšímu tempu brání nejen nedostatek financí, ale i značná roztříštěnost podpůrných programů, ve kterých se případní zájemci o podporu obtížně orientují,“ dodal Gavor.

Přečtěte si:

Úspory energií se Česká republika snaží dosahovat mimo jiné u vlastních budov využívaných vládními institucemi. V roce 2014 se sice cílové hodnoty úspor podařilo naplnit, do roku 2020 by se ale kumulativní úspory energií měly vyšplhat u těchto budov na více než 266 TJ.

K tomu by bylo zapotřebí investovat téměř šest miliard korun. Podle NKÚ bude Česká republika úspory u budov vládních institucí naplňovat jen problematicky vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému tempu a obrovským finančním nárokům, které navíc dosud nejsou finančně pokryty.

NKÚ prověřil poskytování peněžních prostředků na podporu úspor energie. Kontroloři prověřili 25 projektů z pohledu pravidel přidělování dotací a nezjistili závažné nedostatky.

Jen v jednom případě ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo dotaci 36 milionů korun v rozporu s dotačními podmínkami. Ministerstvo kontroloři ale kritizují za to, že dostatečně nesleduje všechny programy a opatření, která směřují k úsporám energií.

Čistá spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně klesla o 2,4 procenta na 57,24 terawatthodiny (TWh). Méně elektřiny se i vyrobilo, takzvaná hrubá výroba elektřiny se snížila na 86,15 TWh. Za poklesem podle analytiků stálo loňské teplé počasí, ale právě také energetické úspory.