Evropská komise očekává, že Rusko ještě před koncem roku zavře plynové kohouty. V přípravě je proto návrh úsporných opatření, které mají zabránit kritickým nedostatkům v zimních měsících. Dokument, který Komise zveřejní příští týden, mluví i o možnosti nařízeních členských států o zákazu provozu podniků, které nejsou nezbytné. „Budeme-li jednat už nyní, můžeme snížit dopady náhlého přerušení dodávek o jednu třetinu,“ uvedla Komise v dokumentu, který ještě může být před plánovaným přijetím 20. července změněn.
Podle návrhu „plánu na snížení poptávky po plynu“, který připravila Evropská komise a s nímž se seznámil deník Financial Times, by měly země EU v rámci opatření na omezení spotřeby plynu před zimou snižovat spotřebu ve veřejných budovách a finančně motivovat podniky, které často nakupují energii na základě dlouhodobých smluv. Komise dále navrhuje, aby členské státy omezily vytápění ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a klimatizování na 25 stupňů a zahájily informační kampaně na propagaci úsporných řešení i mezi spotřebiteli.
Země jsou v návrhu vybízeny k přechodu na obnovitelné zdroje energie a k odložení odstavení jaderných elektráren, aby snížily spotřebu plynu. Uhelné elektrárny, které byly opět spuštěny, aby nahradily omezení dodávek ruského plynu, by podle nezveřejněného návrhu mohly být vyňaty z ekologických cílů v oblasti průmyslových emisí.
Již v květnu EU požádala členské státy, aby do listopadu naplnily zásobníky plynu na osmdesát procent kapacity, aby měly dostatek energie na zimu. Nedávné kroky Moskvy, která zastavila dodávky do pobaltských států, Finska, Polska a Bulharska a snížila toky do Německa a Itálie, však způsobily, že členské státy tento cíl pravděpodobně nesplní.
Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE) jsou nyní zásobníky plynu v celé EU naplněny z 62 procent a v České republice ze 73 procent. V některých zemích, jako například v Bulharsku a Chorvatsku, je to však ze 38 až 39 procent.
Jelikož Rusko od pondělí nedodává plyn důležitým plynovodem Nord Stream 1 přes Baltské moře kvůli předem plánované údržbě, která má trvat do 21. července, není jisté, jestli plyn po tomto datu znovu začne proudit. Podle Komise ukázaly simulace, že jinak nelze zásobníky plynu dostatečně naplnit. Mohl by proto nastat nedostatek plynu nejen v zimě, ale i v příštím roce. Pokud by narušení dodávek nastalo v říjnu nebo později, bylo by riziko zimního nedostatku nižší, ale zároveň by na reakci zbývalo méně času.
Návrh dokumentu rovněž nabádá k přesunu provozů některých průmyslových odvětví z oblastí s nejsilnější poptávkou po plynu do regionů, kde je lepší zásobování energií. Doporučuje také, kterým spotřebitelům by měla být v případě výrazného snížení dodávek plynu dána přednost. Uznává přitom dopady odstavení na dodavatelský řetězec a některá odvětví, které jsou v Česku regionálně silné, jako jsou chemický a sklářský průmysl.
Stávající pravidla již stanovují, že v případě nedostatku plynu bude mít přednost zásobení domácností a nemocnic. Návrh plánu Komise však také počítá s možností, že by země mohly v případě ohrožení výroby elektřiny zajistit dodávky elektřiny z plynových elektráren určitým chráněným spotřebitelům.
