„I po započítání efektu měnových kurzů jsem však očekával nižší cenu kolem 90 eur. Rozdíl v ceně však není tak velký, aby výrazně změnil hospodářskou situaci a vyhlídky firmy,“ uvádí Marek Hatlapatka z Cyrrusu. Nadšení tlumí i ceny dojednané v případě energetického uhlí. Ty oproti loňsku naopak takřka o čtyři procenta klesly. „Cena energetického uhlí je výrazně pod těžebními náklady a firma i při těchto cenách zřejmě letos nebude schopna dosáhnout pozitivního cash flow,“ dodává Hatlapatka.
Postoj odborníků vůči akcii tak zůstává nepříznivý, situace na uhelném trhu se totiž nemění. „O známkách obratu je předčasné hovořit, cena koksovatelného uhlí v dolarech je mezikvartálně beze změny a cena energetického uhlí ve srovnání s loňskem mírně klesla,“ zdůrazňuje Tomáš Sýkora z Patrie.
I případný mírně pozitivní efekt z oznámené dohody kalí fakt, že NWR letos zřejmě prodá o poznání méně uhlí než loni. „Firmě by z důvodu výrazného omezení investic měla letos klesnout produkce až o 17 procent,“ připomíná Václav Bártek z České spořitelny.
Realitou tak má být pro těžaře další letošní pokles hotovosti. „Odhadujeme, že k dlouhodobé stabilitě by firma potřebovala prodejní ceny koksovatelného uhlí přes sto eur za tunu, takže je nutné, aby zlepšování pokračovalo,“ uvádí Josef Němý z Komerční banky.
