Přechod k elektromobilitě není velkou výzvou jen pro automobilky, ale třeba i pro světové výrobce pneumatik, upozorňuje agentura Reuters. Elektrická auta jsou totiž těžší než klasické vozy se spalovacím motorem, a jejich pneumatiky tak při styku s vozovkou uvolňují do ovzduší větší množství škodlivých látek. V Evropské unii a USA se navíc chystají nové regulace, které se poprvé v historii zaměří právě na emise pocházející z otěru brzd a pneumatik.
Britská společnost Emissions Analytics loni zveřejnila studii, podle které tření pneumatik o silnici způsobuje výrazně větší znečištění životního prostředí než výfukové plyny. Ke stejnému závěru došli letos vědci z Imperial College London. Podle jejich výzkumu se z kol aut každý rok uvolní až šest milionů tun mikroskopických částic a s nástupem elektromobility se tato statistika pravděpodobně ještě zhorší. Kolem roku 2050 mohou být kousky z pneumatik dokonce hlavním zdrojem mikroplastů ve světových oceánech a představovat zásadní ohrožení vodních rostlin a živočichů.
„Začíná to být velmi sledované téma. Se zvyšováním hmotnosti vozů a rostoucím podílem elektrických vozidel se zvyšuje už i tak vysoký objem mikroplastů vznikající otěrem pneumatik,“ říká odborník na autoprůmysl ze společnosti EY Petr Knap. „Nezamýšleným důsledkem elektromobility je, že bude docházet k většímu znečištění z pneumatik, tedy pokud nevymyslíme lepší pneumatiky,“ souhlasí Gunnlaugur Erlendsson, šéf britského startupu Enso. Řešení přitom ani zdaleka není na obzoru.
Plány EU v oblasti elektromobility:
Téměř všichni velcí výrobci pneumatik, jako jsou například francouzský Michelin, německý Continental nebo americký Goodyear, pracují na vývoji ekologičtějších plášťů, které by produkovaly méně emisí. Je to ale běh na dlouhou trať. „Nevidím žádné funkční návrhy, které by vedly k vyřešení problému,“ tvrdí Knap.
Asi největší překážkou je nahradit chemickou sloučeninu 6PPD, která ve všech moderních pneumatikách zabraňuje jejich degradaci a popraskání. Na základě některých studií je však jedovatá zejména pro ryby a údajně způsobuje hromadné úhyny lososů na západním pobřeží Spojených států. Její vliv na zdraví člověka je stále předmětem výzkumu.
Firmám se nicméně zatím nepovedlo vynalézt alternativní látku k 6PPD, která by nenarušila jiné potřebné vlastnosti pláště. „Pneumatika je kompromisem mezi bezpečností, hlukem, ovládáním a odolností,“ podotýká Adam McCarthy z Evropské asociace výrobců pneumatik a zpracovatelů pryže.
Výrobci každopádně už brzy nebudou mít na vybranou. Kalifornské úřady připravují zákon, jenž společnostem nařídí povinnost hledat náhradu za 6PPD. Emise z brzd a pneumatik hodlá vůbec poprvé v dějinách regulovat i kontroverzní norma Evropské unie Euro 7. Ta měla původně platit od roku 2025, avšak po bouřlivých protestech několika unijních zemí včetně Česka a Slovenska bude patrně odložena.
Samotné firmy nechtějí o jejích dopadech na svou činnost spekulovat. „Vzhledem k tomu, že konečná podoba normy Euro 7 není známa, nebudeme se k jejímu obsahu vyjadřovat,“ sdělila E15 mluvčí českého zastoupení Continentalu Regina Feiferliková.
Technický ředitel Michelinu Cyrille Roget věří, že Euro 7 může být přínosem, pokud zakáže prodej těch nejméně ekologických pneumatik, jako jsou některé levné modely z Číny. „Tím by zmizelo z trhu hodně mikroplastů,“ myslí si Roget. „Nikdy nedosáhneme nulového znečištění, můžeme je ovšem snížit,“ doplňuje Erlendsson.
Každý problém ovšem může být i příležitost. Podle Knapa by spíše než nové složení pneumatiky pomohlo vynalezení nějakého „lapače“, který by otěrové částice zachytával a likvidoval. O vývoj takové technologie se pokouší třeba londýnský startup Tyre Collective.
