OSN: Světu dochází čas na snížení emisí

Svět musí podle studie drasticky snížit množství emisí skleníkových plynů, které vypouští, aby dodržel závazek, který si v roce 2010 dalo téměř 200 členských států OSN – udržet míru oteplení planety pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou. Vědci a státníci budou o studii jednat na čtyřdenním summitu Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) v Berlíně, který by měl vládám pomoci v přípravě na pařížský summit o globálním oteplování v prosinci 2015.
Globální teploty od roku 1900 stouply přibližně o 0,8 stupně a hranici dvou stupňů Celsia při současném tempu překonají v příštích desetiletích. „Okno pro dosažení dvoustupňového cíle se velmi rychle uzavírá,“ řekl agentuře Reuters Johan Rockstrom, šéf organizace Stockholm Resilience Centre. „Debata se posouvá směrem ‘možná se dokážeme přizpůsobit dvěma stupňům, možná třem nebo dokonce čtyřem’,“ dodal.
Podklady pro jednání OSN načrtávají způsob, jak snížit emise a podpořit nízkoemisní energetiku. Zahrnuje využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je voda, vítr a slunce, jaderné energie a „čistých“ fosilních paliv, jejichž uhlíkové emise jsou zachytávány a zakopány. Z takových zdrojů v roce 2010 pocházelo 17 procent světové výroby energií a toto číslo je podle většiny scénářů třeba zvýšit na 51 procent.
Dvě cesty
Pokud chce svět udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia, musí v roce 2030 vypouštět nanejvýš 30 až 50 miliard tun skleníkových plynů. V roce 2010 přitom svět vypouštěl 49 miliard tun těchto plynů, v roce 1990 jen 38 miliard tun. Přechod na šetrnější energetické zdroje bude svět do roku 2050 stát dvě až šest procent hrubého domácího produktu. S nejvyššími náklady mohou počítat USA a Čína, dva světově největší znečišťovatelé.
Druhou možností, kterou studie navrhuje, je nechat světové teploty krátkodobě vystoupat nad stanovený cíl a mezitím investovat do vývoje technologií, které planetu ochladí pomocí zpětného zachytávání skleníkových plynů z atmosféry. Umožnila by to řada opatření, zahrnujících vysazování stromů, které během svého růstu spotřebovávají uhlík, či zachytávání a ukládání zplodin z elektráren spalujících biomasu.
Podle zprávy IPCC z loňského září se z 90 na 95 procent zvýšila pravděpodobnost, že hlavní příčinou klimatických změn od roku 1950 je člověk. Průzkumy veřejného mínění po celém světě ovšem ukazují, že lidé věří spíše tomu, že změny klimatu jsou přirozené.
Bedřich Moldan: Klimatické změny už teď jasně vidí čeští zemědělci