OTE tím získá náskok v přípravě na propojení evropských energetických trhů, které chce Evropská komise uskutečnit do konce roku 2014. Zároveň se česká společnost může stát lídrem při spojování trhů na východ od Německa. Ve střední Evropě zatím funguje společný denní trh s elektřinou mezi Českem, Slovenskem a Maďarskem.
Zájem o připojení má Polsko a Rumunsko. „V rámci západoevropské iniciativy se připravuje také harmonizace systémů pro vnitrodenní obchodování. Letos bude vybráno nové jednotné řešení,“ vysvětluje Igor Chemišinec, člen představenstva OTE.
Propojení západoevropských a středoevropských trhů s elektřinou se však podle expertů nejspíš do konce roku 2014 nestihne. I proto, že přípravy ve střední Evropě nejsou tak intenzivní jako na Západě. OTE je v tomto ohledu určitou výjimkou. Propojení totiž naráží na řadu problémů při sladění systémů obchodování, časů obchodování či tvorby cen.
Důkazem může být zvažované rozšíření společného trhu Česka, Slovenska a Maďarska o Polsko a Rumunsko. „Teprve se musí udělat studie, zda to bude vůbec možné,“ dodává Chemišinec. Polsko je totiž připojeno i ke skandinávskému trhu a obchodování je tam komplikovanější než v Česku. Rumunsko leží v jiném časovém pásmu, navíc má poplatky za vývoz a dovoz energie. Muselo by také umožnit tvorbu záporných cen, kdy při převisu nabídky nad poptávkou prodávající platí kupujícím, aby elektřinu odebrali.
Tentýž krok muselo v loňském roce učinit Maďarsko, když se připojovalo k československému trhu. Na propojení však vydělalo poklesem cen elektrické energie na denním trhu.
