Meziročně se index výrobních cen propadl o 1,7 procenta a levná ropa opět hrála dominantní roli. Zlevňování ropy v korunách přibrzdil jen posilující dolar, který od léta zpevnil vůči koruně o 10 procent.
„Po lednovém zlevnění energií dostává průmysl další nákladovou vzpruhu v podobě levnějších pohonných hmot. Těží z toho doprava, stavebnictví a zemědělství jako největší spotřebitelé pohonných hmot,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Radost firem ovšem přidělá vrásky centrálním bankéřům.
Vzhledem k tomu, že cena ropy klesá dál, ceny výrobců se budou podle odhadů analytiků snižovat i v dalších měsících. Kvůli poklesu výrobních cen neporoste spotřebitelská inflace, kterou chtěla Česká národní banka devizovými intervencemi vytáhnout příští rok ke třem procentům.
Další intervence ve hře?
„Pokud ČNB vezme v úvahu také slabou kondici eurozóny, dojde k závěru, že celý příští rok bude inflace pod jejím cílem. Roste proto riziko, že by mohla začít minimálně slovně intervenovat a možná i posunout hlídanou úroveň kurzu 27 korun za euro na slabší úroveň,“ tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Posun hlídané úrovně ale ČNB nepotvrdila.
Bankovní rada České národní banky nicméně nechala úrokové sazby na minimech a potvrdila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro. Úrokové sazby drží centrální banka na nejnižší úrovni přes dva roky. Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Bankovní rada zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný.
Čtěte stanovisko Miroslava Singera k vývoji rublu:
To znamená, že ČNB bude bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Vývoj míry české inflace
„Vzhledem k tomu, že zvýšení úrokových sazeb je v současnosti nemyslitelné, centrální banka je udržuje dále na minimálních hodnotách. Silnější kroky podporující ekonomiku prozatím nejsou potřeba. A to i přesto, že eurozónu trápí inflace ve výši 0,3 % a EU o desetinu vyšší,“ říká analytik Home Credit Michal Kozub.
„Stejně tak banka udržuje kurz koruny nad hodnotou 27 korun za euro. Podporuje tak ekonomiku v jejím oživení a růstu. Přesto zhruba za rok touto dobou už velmi pravděpodobně přijde na řadu otázka ukončení intervencí a opětovné posilování koruny. Ačkoli to vývozci neuvidí rádi, je to nevyhnutelná situace,“ doplnil.
Největší neznámou nyní zůstává, jak dlouho levná ropa vydrží. Průzkum agentury Bloomberg předpovídá cenu ropy v roce 2015 kolem 50 dolarů za barel. Americká Energetická informační agentura zatím pracuje s odhadem 68 dolarů za barel ropy Brent.
| Centrální bankéři se přou, zda je nižší cena ropy pro ekonomiku přínos, nebo hrozba |
|---|
| Souboj mezi tradičními producenty ropy a americkými těžaři z břidlic o podíl na trhu dotlačil ceny suroviny na pětiletá minima. Střet těžařů se však přelil i do kanceláří centrálních bank v Evropě či Japonsku, jejichž osazenstvo se snaží bojovat s hrozící deflací. Levná ropa sabotuje pokusy o rozdmýchání inflace, které mají přesvědčit firmy i spotřebitele, že nemají s nákupy čekat na pokles cen zboží a služeb. |
| Člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) Jens Weidmann tvrdí, že levná ropa je ve skutečnosti malým stimulačním balíčkem, který pomůže nakopnout churavějící evropskou ekonomiku. Proto by ECB neměla spouštět další program měnového uvolňování. Ekonomové Citigroup už v říjnu spočítali, že tehdejší pokles cen ropy o 20 dolarů za barel napumpoval do peněženek a pokladen lidí a firem celosvětově 1,1 bilionu dolarů. Od té doby ropa zlevnila o dalších 20 dolarů. Spolu s ropou klesají také ceny zemního plynu, mědi, oceli či zemědělských plodin. |
| Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odhaduje, že dlouhodobý propad cen ropy o 20 dolarů zvedne tempo růstu během dvou let o 0,4 procentního bodu. Ropa Brent zlevnila z červnových 115 dolarů na 60 dolarů. |
| S Weidmannem nesouhlasí například hlavní ekonom ECB Peter Praet, který tvrdí, že levná ropa může dlouhodobě stlačit inflaci k nule, nebo dokonce do záporných čísel. Jakmile lidé přestanou nakupovat, škody pro ekonomiku budou výrazně vyšší než přínos v podobě levnějších energií. |
| Stejné dilema řeší také japonská centrální banka (BOJ), která musí řešit nejen nízkou inflaci, ale také pokles ekonomiky. Na padající ceny ropy však zatím nereaguje právě s odkazem na to, že pomohou rozpohybovat hospodářství. Podle hlasů z BOJ nechtějí centrální bankéři vytvořit dojem, že kdykoli se pohnou ceny energií, začnou zasahovat. |
| Průměrná cena ropy by se příští rok měla podle odhadů analytiků pohybovat mezi 50 a 70 dolary. Záležet bude na tom, jak rychle bude utlumena nákladná nekonvenční těžba v USA. Impulz k omezení dodávek ropy na trh, a tedy i ke zdražení, však může přijít i od některých členů kartelu OPEC. Ředitel konzultantské společnosti Petromatrix tvrdí, že Venezuela při stávajících cenách vykrvácí dříve než američtí břidlicoví těžaři. |
