Výroba metanu z obnovitelných zdrojů má zajistit přežití plynárenského byznysu. Stát ale o dotacích pro biometan, který je dražší než klasický zemní plyn, zatím neuvažuje.
Plynaři mají strach, že kvůli politice snižování emisí skleníkových plynů přijdou o byznys. Zemní plyn má dnes nálepku přechodného paliva, které pomůže evropskou energetiku dovést k budoucnosti založené na obnovitelných zdrojích. Řešením má být výroba obnovitelného metanu a jeho distribuce plynovodním potrubím.
„Za deset let vzrostl podíl obnovitelné složky u elektřiny v Česku o desetinu. Totéž dokážeme s plynem. V úvahu přichází biometan či technologie power-to-gas (přeměna elektřiny na plynná paliva – pozn. red.),“ říká šéf českého Innogy Martin Herrmann.
V ozelenění plynu se toho zatím moc neděje, postěžoval si Herrmann na výroční Podzimní plynárenské konferenci Českého plynárenského svazu. Do diskuze je podle něj třeba zapojit i stát. Řada existujících i plánovaných bioplynových stanic ovšem zvažuje, že část vyrobeného bioplynu přečistí na biometan, který bude vtláčet do plynovodů. Některé už rozjíždějí milionové investice.
Zájem o biometan by časem mohli mít dodavatelé pohonných hmot, kteří musejí snižovat emise oxidu uhličitého z dopravy. Biometan vyrobený z odpadů má výrazně nižší emisní stopu než benzin, nafta i klasický zemní plyn.
Jenže biometan je výrazně dražší než zemní plyn a s podporou jeho výroby stát nepočítá. „Teď o nějaké podpoře biometanu neuvažujeme,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Lenka Kovačovská. Politici na evropské úrovni si už podle ní začínají uvědomovat, že Evropa se bez plynu neobejde.
Zelený plyn zatím bez dotací komerčně nefunguje. Ukázal to i pilotní projekt, v němž společnosti OMV a Gas Connect Austria v Rakousku dva roky zkoušely výrobu vodíku elektrolýzou vody s využitím větrné elektřiny. „Aby bylo komerčně zajímavé používat elektřinu z větrných elektráren k výrobě vodíku, potřebovali bychom dotaci až padesát eur na megawatthodinu,“ uvádí Harald Stindl, jednatel Gas Connect Austria. Dodává ovšem, že bez výroby obnovitelného metanu se plynárenství nálepky dočasného řešení nezbaví.
| Cena za distribuci zemního plynu by příští rok mohla vzrůst až o pět procent. Plyne to z odhadů Energetického regulačního úřadu, který chystá nové rozhodnutí o regulovaných cenách v energetice. Cena za přepravu plynu by naopak měla klesnout o 26 procent. „Celkově by regulovaná složka měla vzrůst o 2,8 procenta. Přesně to budeme vědět na konci listopadu, kdy vydáme cenové rozhodnutí,“ říká předseda rady ERÚ Vladimír Outrata. Regulovaná cena tvoří zhruba pětinu koncové ceny zemního plynu. |
