„Výstavba bioplynových stanic se dramaticky zpomalí. Nové se budou počítat v jednotkách, nikoli desítkách jako v posledních letech,“ tvrdí Jan Štambaský z České bioplynové asociace. Vychází z informací od dodavatelů technologií pocházejících převážně z Německa. „Přesunují se na Slovensko, pak půjdou dál, třeba do Rumunska,“ poznamenává Štambaský.
Prudký pokles zájmu o budování bioplynek vysvětluje zdejší nestabilitou výkupních podmínek. „Investor netuší, za kolik bude prodávat obnovitelnou elektřinu po roce 2014. Navíc se zpřísňují požadavky na kvalitu podporovaných jednotek. Zejména v tom, aby více využívaly teplo,“ vysvětluje Štambaský. Tlak na vyšší efektivitu považuje za správný, ne každý zemědělec je ale schopen přísnějším kritériím vyhovět. Skončily také dotace na výstavbu bioplynek. Agrární resort podpořil od roku 2007 zhruba třemi miliardami korun 166 projektů. „Aktuálně je proplaceno 118 projektů s dotací 2,2 miliardy,“ upřesňuje mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.
Za prvních sedm měsíců letošního roku vyrostlo na českém a slovenském venkově stejně jako před rokem kolem třiceti bioplynových stanic, uvádí asociace. „Za celý loňský rok přibylo sedmdesát nových jednotek a letos bude počet podobný,“ doplňuje Štambaský. Instalovaný výkon vysoce překonává cíl stanovený v Národním akčním plánu. Zatímco pro rok 2011 počítal s výkonem 147 megawattů, skutečnost překročila plán zhruba o sto megawattů. Přibližně stejný rozdíl v plánovaném a skutečném výkonu se očekává i letos. Místo 177 předpokládaných megawattů pojedou v republice bioplynové provozy asi na 270 megawattů. Před pěti lety, kdy začínaly dotace na tento obnovitelný zdroj, představoval instalovaný výkon bioplynek necelých 32 megawattů. Počet stanic se od té doby zvýšil z 83 na více než čtyřnásobek.
Pro zemědělské podnikatele jde o zajímavý byznys. „Stanice o výkonu jednoho megawattu mají roční tržby kolem třiceti milionů korun. Zisk se pohybuje kolem deseti procent,“ vyčísluje místopředseda bioplynové asociace Jan Matějka. Elektřina z bioplynu se stejně jako vloni vykupuje za 4,12 koruny za kilowatthodinu. Cena takzvané silové elektřiny, kterou určují její dodavatelé, není ani poloviční.
Boom bioplynových stanic doprovází nárůst ekologicky nevhodných monokultur kukuřice, která je spolu s kejdou hlavním „palivem“ pro produkci bioplynu. Intenzivně pěstovaná kukuřice s vysokými dávkami průmyslových hnojiv letos zabírá na českých a moravských polích bezmála 325 tisíc hektarů, před třemi lety to bylo zhruba o padesát tisíc hektarů méně. Obnovitelné zdroje se na loňské výrobě elektřiny podílely 10,3 procenty. Největší zásluhu na tom mají solární elektrárny, jejichž výroba meziročně stoupla tři a půlkrát, u bioplynových stanic byl nárůst téměř o polovinu. Produkce elektřiny ve větrných elektrárnách stagnovala, u vodních elektráren dokonce poklesla. Elektřina z biomasy zaznamenala mírný nárůst.
Autorka je redaktorkou týdeníku Euro
