Závislost Německa – a potažmo celé Evropy, neboť na Nord Stream je napojena řada členů EU – na ruském plynu se Nord Streamem zvýší. Už teď pochází třetina německého plynu z Ruska, v případě EU to je dokonce čtyřicet procent. Totéž lze použít i obráceně: pro Rusko tvoří příjmy z exportu plynu a ropy až padesát procent rozpočtových příjmů. Plynovod má evropské domácnosti zásobovat příštích padesát let. Nord Stream tedy v každém případě přimkne Rusko těsněji k EU.
Otevřením podmořského plynovodu se zvýší energetická bezpečnost EU – Evropě už nebude moci utáhnout kohoutky Ukrajina, přes kterou plyn dosud tekl. Až potud stavbu Nord Streamu chválí i ekonomové. Když ale přijde řeč na ekonomickou návratnost projektu, už tak jednotní nejsou. Ozývají se hlasy, že 1224 kilometrů dlouhé potrubí spojující ruský Vyborg a německý Lubmin je předražené. Celková hodnota investice byla naposledy vyčíslena na 7,4 miliardy eur, přičemž stavba druhého potrubí ještě nebyla dokončena.
O úspěchu Nord Streamu rozhodne, za kolik bude Gazprom plyn prodávat, řekla německému deníku Welt energetická expertka Claudia Kemfertová z ekonomického institutu DIW.
„Gazprom na rozdíl od ostatních dodavatelů stále váže ceny plynu na ceny ropy. Tím se vymyká vývoji na mezinárodních trzích, které spíše zlevňují,“ řekla Kemferotvá. Například dodavatelé z Norska reagovali na nadbytek plynu na trhu poklesem ceny.
Trh s plynem prochází zlomem: USA se přechodem na plyn dobývaný z břidlic zbavuje závislosti na dovozu, což vede státy, jako je Katar, k vývozu zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Tyto vlivy plyn zlevňují a snižují množství odebraného ruského (drahého) plynu. Představa, že si Rusko bude moci cenu plynu diktovat, je tedy lehce přežitá.