V šest a půl metru široké rouře přivaděče vody ke čtvrté turbíně na vodní elektrárně Orlík nebylo sucho už skoro půl století. Teprve před dvěma měsíci ventilátory trubku vysušily, aby její stěny mohly dostat nový povrch.
„Předchozí asfaltový nátěr tady byl od výstavby v roce 1962. Nejdříve se povrch přes tisíc metrů čtverečních očistil škvárou od usazenin a koroze. Některá místa se musela brousit. Jedno místo, bylo tak poškozené, že vyžadovalo pokovení,“ vysvětluje šéf elektrárny Pavel Synek na konci spirály, kterou se do turbíny za plného výkonu valí každou sekundu 150 metrů krychlových vody. Voda z pětadvacetimetrového plaveckého bazénu by tudy protekla za pět vteřin.
Hluk v rouře přehluší spolehlivě každé slovo. Silný ventilátor stále ještě vysušuje její vnitřek. Už za pár desítek minut ale jeho hukot ustane, technici zavřou a utěsní malý průlez a začnou přivaděč zaplavovat. Zhruba za hodinu je roura plná.
V komoře nad vlastní turbínou je zatím klid. „Jen díky tomu, že v přivaděči ještě není voda. Jinak, i když turbína stojí, voda prosakuje přes lopatky a vydávají charakteristický zvuk,“ uvádí Synek. Sloupec vody tlačí na soustrojí tlakem 600 tun.
Nový bílý nátěr, který už dostal také přivaděč třetí turbíny, by měl vydržet nejméně 25 let. Další dvě obří roury u turbín číslo 1 a 2 přijdou na řadu příští rok. Na celkovou modernizaci, kterou prošly už například vodní elektrárny na Lipně a Kamýku, si orlické stroje ještě počkají. „Uvažuje se o tom, že dvě soustrojí by se mohly předělat na přečerpávací elektrárnu. Rozhodnuto ale ještě není,“ říká mluvčí ČEZ Martin Schreirer.
Na první pohled může vypadat jako nesmysl hnát vodu z řeky pod hrází zpět do jezera, kam každou vteřinu přivádí Vltava novou vodu. Jenže například v létě, když je sucho, do přehrady přitéká necelých 20 metrů krychlových za sekundu. Jedna turbína potřebuje pro plný výkon sedmkrát více a turbíny jsou na Orlíku čtyři. Průměrně za rok teče do jezera 83 metrů krychlových za sekundu.
Celkem ČEZ za posledních dvanáct let investoval do modernizace svých vodních elektráren přes dvě miliardy korun. Nová zařízení jsou v průměru o čtyři až pět procent účinnější. Pro představu elektrárna na Orlíku, která vyrábí čtvrtinu elektřiny z celé vltavské kaskády, přemění na elektřinu až 80 procent energie padající vody. Výroba vodních elektráren se díky modernizacím zvýšila o desítky gigawatthodin za rok.
Vše o ČEZ si přečtěte zde.
Naposledy ČEZ vyměnil v roce 2014 dvě soustrojí na elektrárně Kamýk a jedno zařízení na elektrárně Lipno I. Dohromady to firmu stálo 360 milionů korun. Dalších 200 milionů korun bude stát modernizace druhé turbíny a generátoru na Lipně. Jejich uvedení do provozu je plánované na jaro příštího roku.
Loni vyrobil ČEZ ve vodních elektrárnách necelé dvě terawatthodiny elektřiny. To odpovídá pětině roční spotřeby českých domácností. Orlík s celkovým výkonem 364 megawattů jako největší vodní elektrárna v Česku se na této výrobě podílel z jedné desetiny.
