Experti z téměř dvou stovek zemí se v polské metropoli snaží připravit základy dohody, jež má nahradit Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Schůzku Světové uhelné asociace, která na stejném místě začala včera, environmentalisté považují za provokaci.
„Podporou a spolupořádáním uhelného summitu ve stínu jednání OSN o klimatických změnách Polsko prokázalo, že preferuje protlačování svých sobeckých zájmů a zájmů lidí z uhelného byznysu, místo aby kolektivně pracovalo na dosažení globální klimatické dohody do roku 2015,“ prohlásila Julia Michalaková z platformy Climate Action Network, která v Evropě sdružuje 120 organizací. Aktivisté kvůli tomu včera protestovali před ministerstvem hospodářství.
Kritika dopadla i na šéfku OSN pro klima Christianu Figueresovou, kterou nevládní organizace vyzvaly, aby přehodnotila plán na těžařské schůzce vystoupit. Figueresová to však označila za příležitost vyzvat znečišťovatele k rychlým změnám.
Ochranáři tvrdí, že spálení jen pětiny známých rezerv fosilních paliv zvýší průměrnou teplotu o dva stupně, považované za „červenou“ hranici. Varšava ale rozhodně nemá v plánu těžbu zastavit. „Budoucnost polské energetiky je v hnědém a černém uhlí stejně tak jako v břidlicovém plynu,“ prohlašuje premiér. „Někteří chtěli od uhlí upustit, ale energetická nezávislost vyžaduje nejen diverzifikaci zdrojů, ale také maximální využití vlastních zdrojů,“ argumentuje Tusk.
Země si přitom uvědomuje problém znečištění, silně postižené je třeba druhé největší a turisty vyhledávané město Krakov. V nedalekých Katovicích bylo letos otevřeno výzkumné středisko pro šetrnější využívání uhlí. Ekologové ale tvrdí, že „čisté uhlí“ je pouhý mýtus.
