Polsko plánovalo, že zastaví dovoz ruské ropy severní větví potrubí Družba ke konci loňského roku. V lednu však z tohoto zdroje dovezlo půl milionu tun suroviny. Tento měsíc chce dovoz utlumit, ale aby se vyhnulo postihu, k úplnému zastavení potřebuje další sankce. Ruský rozpočet mezitím kvůli postihům přichází na ropném obchodu o miliardy dolarů. Příležitosti naopak využil Írán, který v posledních měsících zvýšil vývoz své produkce.
Přeprava Družbou byla loni vyňata z embarga na ruskou ropu. Německo a Polsko však dobrovolně přislíbily, že stopnou dovoz severní větví ropovodu. Berlín dovážel z válčící země více než třetinu ropy, ale to už je minulost. Místo toho se dohodl s Kazachstánem, který má letos Družbou doručit 1,5 milionu tun a v dalších letech šest až sedm milionů tun.
Rafinerie Schwedt živoří
Německo se zároveň dostalo do svízelné situace s rafinerií Schwedt, která je důležitá pro Berlín. V lednu kvůli nedostatku suroviny pracovala jen na půl kapacity. Zajištění plánovaného zásobování přes Gdaňsk podle webu Biznealert.pl vázne kvůli neochotě Polska posílat do provozu ropu, dokud nebude „zcela derusifikovaná“. Berlín loni v září oznámil, že přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť. Polsku ale podle některých zdrojů vadí pokračující ruské vlastnictví rafinerie a mělo by patrně zájem, aby do ní vstoupila společnost PKN Orlen.
Varšava, hlasitý propagátor sankcí, pokračuje v dovozu ruské ropy, i když v únoru má meziměsíčně klesnout na méně než polovinu. Problémem s odříznutím od tohoto zdroje jsou polské smlouvy se společnostmi Rosněfť a Tatněfť. Kontrakt s prvně jmenovanou vypršel v lednu, druhý je však platný do konce roku. Polsko tak už delší dobu volá po sankcích na Družbu, které by odvrátily riziko postihů za neplnění smlouvy.
„PKN Orlen je připraven se zcela odříznout od ruské ropy, pokud bude její import dále sankcionován,“ uvedl šéf společnosti Daniel Obajtek podle polských médií. PKN Orlen tvrdí, že už nyní devadesát procent zpracovávané ropy pochází odjinud než z Ruska. Největším partnerem firmy je přitom Saudi Aramco, se kterým podepsala dodavatelskou dohodu o naplnění 45 procent svých potřeb.
Deficit ruského rozpočtu bobtná
Někteří experti poukazují i na to, že další země napojené na Družbu se s ruskou ropou hned tak rozloučit nehodlají. „Česko, Slovensko a Maďarsko zásobované jižní větví zablokovaly embargo EU na celou Družbu a ruskou ropu hodlají opustit až v roce 2024, pokud vůbec. Získávají tak konkurenční výhodu v regionu střední a východní Evropy,“ podotkl na Twitteru energetický expert Wojciech Jakóbik s tím, že Česko je zároveň provázáno s Orlenem.
Dodávky přes Družbu tvořily méně významnou část evropského ropného obchodu s Ruskem. Když v prosinci vstoupilo v platnost embargo na dovoz ruské suroviny po moři, uváděl Brusel, že se bude týkat devadesáti procent importu. Tyto sankce a cenový strop uvalený na komoditu zeměmi G7 a EU se už podepisují na rozpočtu země, která z exportu nerostného bohatství stále financuje válku na Ukrajině.
Ruské daňové příjmy z vývozu ropy a plynu podle Bloombergu v lednu meziročně poklesly o 46 procent. V kombinaci s tím, že se výdaje státu zvýšily o 59 procent, vyšplhal se minulý měsíc rozpočtový deficit na 25 miliard dolarů, což je pro leden nejvíce přinejmenším od roku 1998.
Další ránu rozpočtu patrně zasadí embargo na ruské ropné produkty, které v EU nabylo účinnosti před pár dny a jejich cenové omezení. „Očekáváme, že příjmy z ropy budou v průběhu roku i nadále podprůměrné, čímž se deficit dostane na 1,5 procenta HDP nad vládní projekce,“ konstatoval Alex Isakov z Bloomberg Economics.
Washington údajně toleruje porušování sankcí
Současná situace patrně nahrává Íránu, na jehož ropný sektor se opět vztahují americké sankce z éry prezidenta Donalda Trumpa. Společnosti, které sledují toky ropy, zjistily, že Teherán v poslední době zvýšil export suroviny, tvrdí Deutsche Welle. Nárůst za uplynulé tři měsíce v průměru odpovídal milionu barelů denně. I tak se ale čísla neblíží ke 2,5 milionu barelů, které země vyvážela na počátku roku 2018, než jí Trump vypověděl jadernou dohodu.
Íránská ropa směřuje hlavně do Číny, která je už dlouho v podezření z jejího tajného dovozu. Experti spekulují, že Washington je nyní tolerantnější, aby v důsledku nedostatku suroviny nenastal růst cen. „Američané možná poněkud zavírají oči, protože jsou rádi, že mají na trhu co nejvíce barelů, které pomohou vytlačit ruskou ropu,“ citovala německá stanice energetického analytika Thomase O’ Donnella.
Spojené státy to ale oficiálně popírají a trvají na tom, že dbají na dodržování postihů. Do Číny se íránská ropa patrně dostává především přes Malajsii, kde je smíchána se surovinou jiného původu. Podobná praxe se zřejmě týká i venezuelské komodity. Dalšími státy, které podle Washingtonu slouží k utajování zdrojů, jsou Spojené arabské emiráty a Omán.
