Ministerstvo obrany zatím zvažuje další postup. Do konce září má rozhodnout, zda koupí nabízený radiolokátor, anebo vypíše otevřenou soutěž. Do ní by se přihlásily i americký Lockheed Martin a britská BAE Systems, jejíž zástupci se o zakázku intenzivně zajímají.
„Pořízení radarů i ve formátu V3, tedy bez polské strany, nadále znamená zásadní obranný projekt středoevropských států, který tu ještě nebyl, a ekonomicky zajímavou výrobní sérii pro jejich high-tech podniky,“ uvedl mluvčí projektu Andrej Čírtek. Připomněl, že předchozí záměry, například společná modernizace vrtulníků Mi-24, vždy zkrachovaly.
Česká armáda má zájem o pět radarů, slovenská o čtyři a maďarská o dva. Cena zařízení na podvozku Tatra nemá překročit 325 milionů korun.
Tři země přitom nevylučují, že by si v další fázi přikoupily mobilnější polské radary. Totéž říkají Poláci o konkurenčním projektu. Potvrdil to náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Bohuslav Dvořák. „Šlo by o posílení spolupráce v rámci celé V4 v dalších oblastech včetně ochrany společného vzdušného prostoru. Mohla by to být velice výhodná varianta,“ uvedl.
Vojsko na nákup radiolokátorů tlačí, protože ruské radary P-37 už o deset let překonaly hranici životnosti. „Nemohou proto fungovat ve 24hodinovém provozu. I mechanicky jsou na tom tak špatně, že čekáme, kdy se něco zlomí,“ uvedl na semináři v Poslanecké sněmovně zástupce rezortu obrany. Dodal, že v současnosti je kontrolován vzdušný prostor do tří kilometrů, přičemž nad touto hranicí „je přehled o situaci spíše přáním než skutečností“.
České firmy v čele s pardubickou Retií přidávají další argument. Do vývoje antény, jež je srdcem nového radiolokátoru, už investovaly 180 milionů korun. Dalších 160 milionů přidal rezort průmyslu obchodu.
