Tatra Trucks pracuje na speciálních vozech pro ukrajinskou armádu | E15.cz

Představíme autonomní vozidlo a auto na vodíkový pohon, říká šéf Tatry Pavel Lazar

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Automobilka Tatra Trucks nyní pracuje na speciálních vozidlech pro českou, belgickou, německou a také pro ukrajinskou armádu. Dodává auta i hasičským sborům. Podle generálního ředitele společnosti Pavla Lazara zůstává poměr vojenské výroby vůči té civilní stejně vysoký jako v předchozích letech. Roste přitom počet vozů, které kopřivnickou továrnu tento rok i v dalších letech opustí „V minulosti se stávalo, že Tatra každý třetí až čtvrtý rok zpomalila. Letos ani v blízké budoucnosti ale stagnovat nebude. Máme uzavřené kontrakty za osm miliard korun,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Lazar.

V říjnu jednal management Tatry o strategii na příštích deset let. Na čem jste se dohodli?

Situaci jsme vyhodnotili tak, že příští rok už by měl být ve znamení stabilizace nákladů. Ceny našich výrobků bychom neměli dále zvyšovat, turbulentní vývoj na trhu skončí. Počítáme i s úspornými opatřeními, aby prodejní ceny nerostly.

Vždy se snažíme vidět dopředu. Od roku 2020 jsme se v odhadech nijak zásadně nelišili. Mimo jiné jsme předpokládali válečné konflikty v některých oblastech, což se v případě Ukrajiny bohužel naplnilo. Umožnilo nám to ale v předstihu reagovat na poptávku po vojenských vozidlech. Příprava na budoucnost urychluje rozhodovací procesy ve firmě i její cíle.

Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?

Video se připravuje ...
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?

Další plány?

Oproti loňsku výroba stoupne o zhruba dvanáct procent na více než 1400 vozidel. Pro příští rok plánujeme sedmnáct set automobilů a v několika málo dalších letech cílíme až na 2200 vozů.

To by byl za dobu, kdy Tatru vlastní současní akcionáři, tedy Czechoslovak Group Michala Strnada a Promet Group Reného Matery, rekord. Z vize o neustálém zvyšování počtu vyrobených vozů přitom firma před několika lety vycouvala. Proč se k ní vracíte?

Přestože moji předchůdci tvrdili, že maximum je vyrobit 1800 vozidel ročně, jsme schopni tento odhad překonat. Ale musíme na to mít připravenou výrobu, technologie, lidi a také subdodavatele ze světa. Tímto směrem půjdeme.

Vstupních materiálů i některých elektronických komponentů je nedostatek, navíc raketově zdražují energie.

Ocel už je dostupná, její dodávky i ceny jsou stabilizované. Nejhorší je to nyní s cenami elektřiny a plynu. Ty mají zásadní vliv. Pokud půjdou nahoru o sto procent, nutně se to projeví ve vstupních nákladech.

Bez energií naše podnikání nefunguje. Kdyby došlo k výraznému omezení dodávek zemního plynu, postavíme si vlastní zásobníky, abychom nebyli závislí na centrálním zásobování. Nakupovali bychom cisterny s jiným druhem plynu. Co se týče elektřiny, nahrazujeme například zářivky led diodami.

Loni jste museli zvednout prodejní ceny o čtyři procenta. Letos je to podobné?

Ceny vozidel vzrostly zhruba o čtyři až šest procent, každý kvartál to vyhodnocujeme. Nijak ale nespekulujeme, vycházíme pouze z našich nákladů. Podnikatelský záměr výroby vozů i kontraktační plány na budoucí období splníme. Podaří se to i proto, že jsme správně odhadovali vývoj nákladovosti.

Chystáte rozšíření výroby?

Rozšíření výrobních i personálních kapacit je určitě snadněji řešitelné než naše schopnost ovlivnit subdodávky ze světa ve lhůtách, v nichž jsme dosud chystali výrobu. S tím máme obrovské starosti. Plánovací cyklus jsme museli prodloužit z dvanácti týdnů na šestnáct. Prognózy termínů dodávek se ale nesmírně mění, dodavatelé je opakovaně porušují. Výrobu proto nemůžeme dokonale připravit.

Jak se změní výše investic Tatry, které se každoročně pohybovaly okolo 300 milionů korun?

Objem investic se nezmění. V plánu vývoje na příští rok máme dvacet pět nových prototypů. Je to třeba modernizovaný model Tatra Phoenix, který představíme v polovině roku. Budeme prezentovat i autonomní vozidlo a také auto na vodíkový pohon, které si bude energii do baterií doplňovat samo. Z našeho pohledu to ale úplně revoluční změna nebude, protože osvědčený podvozek Tatra zůstane. Pouze bude doplněn o vodíkový agregát, elektromotor, baterie a nabíječky.

Někteří ekonomové míní, že vláda by měla uvalit válečnou daň neboli odvod z mimořádných zisků nejen na velké firmy v energetice či bankovnictví, ale i na zbrojaře. Jak byste se bránili?

Není důvod, aby se nás tato daň týkala. Nemáme žádné mimořádné zisky jako energetické firmy. My naopak energie potřebujeme, jsme na nich životně závislí. Energetická krize Tatru velmi negativně zasáhne. Jen za letošní poslední čtvrtletí přijde firmu na čtyřicet milionů korun. Navíc Tatra není výrobce zbraní, ale podvozků a vytváří reálnou přidanou hodnotu nejen u sebe, ale i v řetězci dodavatelů.

Jaké největší zakázky aktuálně plníte?

Letos jsme zahájili výrobu prvních sto padesáti vozidel pro belgickou armádu, která si jich objednala celkem 879 v různých modifikacích. Liší se v uspořádání náprav či v pancéřování. Projekt od vývoje k prvním prototypům až po závěrečné zkoušky prováděné v Belgii jsme nastartovali před několika lety.

Druhou nejvýznamnější zakázkou jsou více než dvě stovky aut ve valníkovém provedení pro Armádu České republiky. Té v letech 2023 až 2024 ještě dodáme osmdesát hákových nakladačů, což jsou vozy uzpůsobené pro přepravu standardních kontejnerových nástaveb. Tento mimořádný kontrakt byl urychlen důsledky války na Ukrajině. Přestože se rodil v extrémně krátké době, byly dodrženy veškeré postupy stanovené pro výběrová řízení. Čtyřměsíční lhůta dodávky je v automobilovém průmyslu zcela ojedinělá. Tak rychle by to nikdo jiný nezvládnul.

Překročíte byznys plán?

Cíl vyrobit 1410 vozidel do prosince splníme. Podařilo by se nám to i bez zakázky od českého ministerstva obrany. Co se týče loňského roku, vyrobili a prodali jsme téměř 1280 aut. Porušujeme určité paradigma. V minulosti se stávalo, že Tatra každý třetí až čtvrtý rok zpomalila. Letos ale stagnovat nebude.

Máte dostatek objednávek i na příští rok?

Hodnota podepsaných kontraktů je na úrovni osmi miliard korun. Máme tedy zakázky na celý příští rok i na část roku 2024. Letos obrat přesáhne sedm a půl miliardy. Pro nás je to velmi dobré období.

Poměr mezi civilní a vojenskou výrobou zůstane zachován?

Překotnou změnu neočekávám. Abychom dokázali vyrábět více vozidel, musíme zásadně doplnit strojní park, především obrábění a montáže. Zvyšujeme také počet zaměstnanců všech profesí a funkcí, které potřebujeme. V současnosti má Tatra 1300 pracovníků, dceřiná Tatra Metalurgie 600. Nábor se zatím daří, společně se sesterskou Tatra Defence Vehicle a Tawesco jsme získali více než 570 nových lidí. Při zahájení propagační akce jsme v takový úspěch nevěřili.

Porostou v Tatře s ohledem na inflaci mzdy?

Inflace zvyšuje ceny materiálů i energií, postihuje nás stejně jako všechny ostatní firmy a občany. Je to riziko budoucího vývoje české ekonomiky. Minulý týden jsem o tom jednal s předsedou našich odborů, požaduje minimálně desetiprocentní růst mezd. Chceme, aby se přiblížily úrovni inflace. Musíme ale zvýšit produktivitu práce. Dosavadní pravidlo, že jedna vyrobená tatra ročně se rovná jednomu zaměstnanci, zřejmě přestane platit.

Už v únoru po ruském vpádu na Ukrajinu jste oznámili odchod z Ruska. Jak se s ním vyrovnáváte?

Na ruském trhu jsme prodávali nižší desítky aut ročně. Počítali jsme s dodávkami i letos, měli jsme vozidla rozpracovaná. Dokončili jsme je a některá jsme už prodali, další máme na skladě. Zájemci jsou například z Ázerbájdžánu a z dalších zemí, kde ještě platí emisní norma Euro 5. Do konce roku veškeré zásoby původně určené pro Rusko vyprodáme.

Cílíte na další země v Asii? Těžká vojenská auta jste dodávali Indii. 

Indie pro nás letos není tak významná jako loni. Je to dáno tím, že naši tamní zákazníci hodnotí Česko jako zemi, která se nachází blízko válečného konfliktu. Zároveň vystupňovali svoje požadavky na výrobu tatrovek přímo v Indii. Zvýšený prodej máme naopak v Austrálii. Od roku 2013, kdy Tatru získali noví majitelé, jsme vyrobili už 10 tisíc vozidel a ono kulaté číslo završilo gigantické auto s pohonem 10x10 určené právě pro australský trh. Konkrétně to byla těžařská společnost Rio Tinto. Takový speciální vůz vyrobila Tatra ve své historii poprvé.

Podařilo se už prorazit v Brazílii?

Na jihoamerickém trhu dlouhodobě pracujeme. Zjišťujeme ale, že obranářská pravidla některých zemí jsou značná a vstup na jejich trh vyžaduje více energie a peněz, než jsme si mysleli. Navíc musíme překonat další problém, který spočívá v přechodu Brazílie na přísnější emisní předpis Euro 6. Náš projekt je přitom závislý na tom, že motor a převodovku musíme koupit od brazilských výrobců. I když tam působí naše partnerská společnost DAF, motor odpovídající tvrdší normě v Brazílii zatím nevyrábí.

 

Pavel Lazar (54)

Do pozice generálního ředitele Tatra Trucks přišel ze společnosti Tawesco, kde působil přes osm let. Tawesco byla původně nářaďovnou Tatry. Profesní dráhu začal jako automechanik v závodě OKD Rekultivace Petřvald, kde pracoval i na opravách vozidel Tatra. V letech 1986 až 1991 vystudoval na VŠB Ostrava obor Strojírenská technologie. V roce 1992 nastoupil jako technolog údržby provozu válcovna a kovárna závodu ŽDB Bohumín (pozdější Bonatrans), kde postupně vykonával různé manažerské pozice. Nakonec se stal generálním ředitelem firmy. Ve volném čase se zabývá automobilovými veterány i létáním na ultralehkých letadlech. Zasadil se o vznik nového muzea nákladních automobilů v Kopřivnici otevřeného letos. V říjnu pak byla zpřístupněna veřejnosti expozice vozů Tatra i v areálu partnerské společnosti DAF v nizozemském Eindhovenu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery