Prudce zdražující elektřina a plyn přiměly výrobce aut v Česku šetřit. Úspory má přinést jak budování fotovoltaických elektráren, do nichž putují stamilionové investice, tak méně ambiciózní vytápění budov. Nárůst nákladů v průmyslu automotive je přesto podle autoprůmyslové lobby tak závažný, že je na místě zastropování ceny energií či přímá podpora nejohroženějším podnikům.
„Jen cena elektřiny a plynu je oproti loňsku pěti- až sedminásobná a každou firmu stojí navíc desítky až stovky milionů korun. To samozřejmě výrazně zasahuje do výkonnosti odvětví a ziskovosti firem. Ty jsou nuceny omezovat investice do modernizace a současně hledat zdroje na investice do energetických úspor či přechodu na nové zdroje,“ popisuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Na výrazné prodražení energií se připravuje nošovický závod Hyundai, který letos vydá jen za elektřinu a plyn tři čtvrtě miliardy korun. Jediné výrobní „pobočce“ jihokorejské automobilky v Evropské unii se postupně krátí období levných cen – kontrakty na energie pro letošek a část příštího roku uzavřela před vypuknutím energetické krize a čekají ji jednání o nových smlouvách za aktuální, násobně vyšší ceny.
„Momentálně je největším projektem fotovoltaická elektrárna, která bude v průběhu příštího roku instalována na střechách našich výrobních hal. Investice výrazně přesáhne sto milionů,“ uvádí mluvčí závodu Petr Michník. Panely na střechách o výkonu zhruba osmi megawattů tak zpočátku pokryjí zhruba 5,5 procenta roční spotřeby elektřiny závodu.
V další fázi chce Hyundai zastřešit parkovací plochy pro tisíce vyrobených aut solárními panely. Úspory má přinést také efektivnější využití odpadního tepla v lakovně, která spotřebuje značné množství plynu.
Energetické výdaje se pokouší stlačit na nezbytné minimum také Škoda Auto. Automobilka na dotaz deníku E15 neuvedla, o kolik očekává, že se letos prodraží nákup energií pro tuzemské závody, dopady vyšších cen obecně – nejen za energie – jsou ale patrné z výsledkové zprávy mateřského koncernu Volkswagen. Z ní vyplynulo, že Škodě v prvním letošním pololetí klesl provozní zisk téměř o třetinu na 16,6 miliardy, a to hlavně kvůli vyšším výrobním nákladům.
„Na snižování spotřeby energií pracujeme dlouhodobě. Pro scénář omezení dostupnosti plynu pracujeme na tématech, která mohou velmi rychle přinést snížení spotřeby. Jedná se o kombinaci technických a organizačních opatření. Patří k nim omezené vytápění budov, odstávka kogeneračních jednotek spalujících plyn či odstavení některých záložních zařízení v hutních provozech,“ uvedla mluvčí Škody Martina Špittová. Zmíněná opatření mají přinést úsporu v jednotkách procent.
S energetickou společností ČEZ má Škoda letos také kompletně dokončit největší střešní fotovoltaickou elektrárnu v Česku, která pokryje střechy v hlavním mladoboleslavském závodě a vyrobí 2200 megawatthodin elektřiny. Fotovoltaický systém o zhruba čtvrtinovém výkonu automobilka již instalovala také na servisní a tréninkové centrum v Kosmonosech. Systém tak pokryje téměř čtvrtinu své spotřeby elektřiny. Z čistě získané elektřiny se také dobíjejí elektromobily u budovy.
Nové cenové hladině se přizpůsobuje i kolínská Toyota. „Do budoucna připravujeme projekty na změny technologií s možností využití jiných zdrojů energie. Například plyn by mohl být nahrazen vodíkem,“ uvedl mluvčí závodu Tomáš Paroubek bez dalšího upřesnění.
S odkazem na finanční vyčerpanost nejen automobilek, ale především i husté sítě tuzemských dodavatelů volá sdružení autoprůmyslu po státní pomoci. Konkrétně zmiňuje zastropování cen energií, přímou podporu nejohroženějším podnikům či daňové úlevy.
„Přímá podpora v aktuální velmi dramatické situaci, kdy ceny energií každým dnem dosahují nových rekordů, je nezbytná. Česko by si tím předplatilo budoucí příjmy z odvětví, která se nacházejí uprostřed historické transformace,“ tvrdí Petzl.
V pesimistickém scénáři by české podniky mohly rychle ztrácet konkurenceschopnost proti těm zahraničním, které nečelí tak vysokým cenám energií a mají možnost čerpat státní pomoc, tvrdí sdružení. „To považujeme za zvláště kritické v současné době, kdy se rozhoduje o umístění investic pro nové řetězce výroby komponent pro elektromobily,“ dodává Petzl. Investici za až 122 miliard korun do továrny na baterie do elektromobilů v Česku zvažuje například Volkswagen. S dalšími potenciálními investory jedná ČEZ.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz deníku E15 sdělilo, že na pomoc větším firmám s energeticky náročným provozem je připravena kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky. „Již notifikovaná podpora pro letošní rok činí téměř osm set milionů korun. Na příští rok vláda připravila další až dvě miliardy,“ sdělila mluvčí MPO Miluše Trefancová.
Dalších až deset miliard na energetické úspory ve firmách má být připraveno pro podnikatele v operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. „Ministerstvo také již v březnu vyhlásilo první výzvu Fotovoltaické systémy s/bez akumulace z Národního plánu obnovy. Rozpočet výzvy je pět miliard, příjem žádostí probíhá do konce srpna 2022,“ připomněla Trefancová. Možné zastropování cen energií dříve ministr Jozef Síkela (STAN) odmítl s tím, že nemotivuje k úsporám.
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
