Průmyslová výroba v Česku v květnu zpomalila meziroční pokles na 25,7 procenta z rekordních dubnových 33,7 procenta. O více než 45 procent se propadla výroba motorových vozidel. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která zveřejnil Český statistický úřad. Domácí průmysl se v květnu začal vzpamatovávat z útlumu, do kterého se dostal kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem. O stavebnictví platí opak.
„Výroba ve většině podniků začala postupně pozvolna nabíhat,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Produkce motorových vozidel se obnovila zhruba z poloviny,“ dodal. V době vrcholící koronavirové krize zastavily výrobu všechny tři velké automobilky v Česku.
Pokračoval pokles výroby v odvětvích navázaných na automobilový průmysl. V gumárenském a plastikářském průmyslu se produkce v květnu snížila meziročně o 38,6 procenta, v kovodělném průmyslu téměř o čtvrtinu. Meziměsíčně byla ale průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 13,8 procenta.
Hodnota nových zakázek v květnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 34,7 procenta, výrazněji se snížily objednávky ze zahraničí než z ČR. Tržby v průmyslu meziročně klesly o 28,8 procenta, větší pokles byl u tržeb z přímého vývozu než u domácích tržeb.
Zaměstnanců v průmyslu v květnu meziročně ubylo o 3,6 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda se snížila o 6,1 procenta. Pokles počtu zaměstnanců i jejich mezd proti dubnu zrychlil.
Propad stavební výroby oproti průmyslu naopak zrychlil. V květnu se meziročně reálně snížila o 7,6 procenta z dubnových 4,6 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, opět kleslo. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostlo, ale již výrazně menším tempem než v předchozích měsících.
„Nadále se bude spíše dařit inženýrským stavbám, čemuž napomáhá i rekordní objem státních veřejných investic plánovaných pro tento rok, zatímco bytová výstavba bude zaostávat,“ uvedl analytik Komerční banky František Táborský.
Jeho kolega z BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že stát by měl využít situaci, že se uvolňují stavební kapacity, protože klesla poptávka po stavebních pracích ze strany soukromého sektoru, a ve zvýšené míře budovat dopravní infrastrukturu.
Zahraniční obchod skončil v květnu přebytkem 1,3 miliardy korun, meziročně byl o 22 miliard korun nižší. Podstatný vliv na výsledek měly dopady opatření proti šíření koronaviru. Největší propad bilance zaznamenal obchod s motorovými vozidly, jejich vývoz v květnu klesl téměř o polovinu.
Analytici: Obnova průmyslu jde pomalu
Český průmysl se z pandemie vzpamatovává pomaleji, než se očekávalo, statistiky nových zakázek příliš optimismu nepřinášejí. Shodují se na tom analytici. Za celý rok může průmysl podle jejich odhadů propadnout o desetinu.
„I když jsou květnové výsledky potvrzením 'postkoronového' restartu, nejsou nijak extra přesvědčivé. Zvlášť, když se podíváme na statistiky nových zakázek, které jsou ve srovnání s loňským rokem o více než třetinu slabší,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. „V automobilovém průmyslu jsou zakázky poloviční a ani u dalších silných průmyslových oborů nevypadá situace zatím nijak optimisticky,“ dodal. „Je to horší výsledek, než v jaký jsme zpočátku krize doufali,“ doplnil partner PwC a expert na poradenství firem v krizi Petr Smutný.
