Řecká privatizace se rozjíždí, zuby si brousí Gazprom

plynovod

plynovod Zdroj: profimedia.cz

Mezi hlavními zájemci o privatizaci řecké plynárenské společnosti Depa jsou firmy z Ruska a z Ázerbájdžánu. Tvrdí to zdroje agentury Reuters, podle nichž by Řecko mohlo z prodeje získat až miliardu eur (více než 25 miliard korun). Zadlužené Řecko se prý snaží prodej dokončit v prvním čtvrtletí příštího roku.

Podle zdrojů patří k hlavním zájemcům o Depu ruský monopolní vývozce plynu Gazprom a také další ruská společnost Sintez. Z Ázerbájdžánu projevil zájem státní podnik SOCAR.

Dnešek byl posledním termínem, kdy šlo ještě nabídky podávat. Řecko se zbavuje celého podniku, v němž drží zhruba 65 procent vláda a zbytek rafinerská společnost Hellenic Petroleum.

Před uzavřením přihlášek o Depu veřejně projevilo zájem celkem 14 firem. Pokud by ji nakonec měl získat Gazprom, mohlo by to popřít snahu Evropské unie o větší diverzifikaci energetických zdrojů a následný odpor Evropské komise vůči akvizici. Šéf Depy Harry Sachinis ale takové obavy nesdílí. „Podle platné evropské legislativy může plyn dodávat kdokoli a kdokoli může stavět plynovody,“ řekl před několika dny serveru New Europe.

Na konci října schválil řecký parlament zákon, který zemi umožní prodej státního majetku. V rámci druhé vlny prodeje státního majetku se chystá například prodej některých přístavů či letišť, privatizace čeká i Hellenic Petroleum. Země tak chce do roku 2016 získat 11,1 miliardy eur.