Podle zdrojů patří k hlavním zájemcům o Depu ruský monopolní vývozce plynu Gazprom a také další ruská společnost Sintez. Z Ázerbájdžánu projevil zájem státní podnik SOCAR.
Dnešek byl posledním termínem, kdy šlo ještě nabídky podávat. Řecko se zbavuje celého podniku, v němž drží zhruba 65 procent vláda a zbytek rafinerská společnost Hellenic Petroleum.
Před uzavřením přihlášek o Depu veřejně projevilo zájem celkem 14 firem. Pokud by ji nakonec měl získat Gazprom, mohlo by to popřít snahu Evropské unie o větší diverzifikaci energetických zdrojů a následný odpor Evropské komise vůči akvizici. Šéf Depy Harry Sachinis ale takové obavy nesdílí. „Podle platné evropské legislativy může plyn dodávat kdokoli a kdokoli může stavět plynovody,“ řekl před několika dny serveru New Europe.
Na konci října schválil řecký parlament zákon, který zemi umožní prodej státního majetku. V rámci druhé vlny prodeje státního majetku se chystá například prodej některých přístavů či letišť, privatizace čeká i Hellenic Petroleum. Země tak chce do roku 2016 získat 11,1 miliardy eur.