Polská část plynovodu patří společnosti EuRoPol Gaz, v níž drží 48 procent polská plynařská firma PGNiG, a týž podíl i ruský Gazprom. Čtyři procenta patří firmě Gas-Trading, již vlastní zčásti opět PGNiG, zčásti další polská firma Bartimpex. V ní drží divize Gazprom Export jen 15,9 procenta, a nemá tak nad polskou částí plynovodu Jamal úplnou kontrolu. To již v minulosti vedlo k rozmíškám mezi ruskou a polskou stranou, když Poláci od Gazpromu požadovali vyšší poplatky za transport suroviny.
Situace je pro Rusy nevýhodnější od roku 2010, kdy se v Polsku rozhodlo o oddělení producentů plynu od distribuční sítě. Státní Gaz-System převzal správu nad všemi polskými plynovody včetně Jamalu. Bylo tak jen otázkou času, kdy naprogramovaný konflikt vypukne. A zprávy z Varšavy ukazují, že už se tak delší dobu děje.
V prosinci minulého roku předložilo tamní ministerstvo hospodářství návrh nového plynařského zákona. Ten mimo jiné potvrzoval rok předtím ustavený status Gaz-Systemu jako provozovatele celé polské sítě.
Čtěte také:
Slovenské plynárenství hledá kupce
Australané v Maďarsku investují miliardy do zplynování uhlí
Gazprom se konzultací účastnil a koncem ledna poslal přes právní kancelář Salans D. Oleszczuk poznámky. Poláky vybízel, aby EuRoPol Gaz vyňali z působnosti nového zákona. Podle Rusů návrh článkem 54 uděluje firmě Gaz-System téměř vlastnické právo na plynovod, článek 106 zase společnosti EuRoPol Gaz bere právo podnikat v přepravě zemního plynu, následkem čehož je stanovování tarifních cen výhradně v kompetenci Gaz-Systemu.
Podle ruské strany jsou návrhy v rozporu s partnerskými smlouvami mezi Ruskem a EU z roku 1994, jež stanovují, že unijní předpisy nemohou rušit mezinárodní smlouvy uzavřené před vstupem do EU. Nový zákon je též v rozporu se smlouvami z let 1993, 1995 a 2003, které Poláci podepsali před vstupem do unie.
Deník Gazeta Wyborcza uvádí, že Gazprom argumentuje smlouvou z roku 1995 sjednanou vládou Waldemara Pawlaka: „V případě neposkytnutí tranzitních záruk polskou stranou nebo spravující firmou je ruská strana oprávněna omezit polské straně dodávky.“
Deník připomíná, že evropský komisař Günter Oettinger předloni v dopise ruskému vicepremiérovi Igoru Sečinovi marně požadoval vyškrtnutí této pasáže. Stalo se však něco jiného: 22. dubna 2011 zveřejnila vláda Donalda Tuska prohlášení, podle nějž jsou smlouvy s Ruskem uzavřené před vstupem do EU platné. Gazeta Wyborcza si ale všímá, že ten den vláda vůbec nezasedala, a ptá se, čí to tedy byla iniciativa. A vláda dluží odpověď.
Oficiálně je Polsko toho mínění, že na připravovaném plynovém zákonu není nic k měnění. „Nevidím žádný důvod k vyjmutí jakékoli části tranzitní infrastruktury – včetně Jamalu – z unijní legislativy,“ řekl Marek Woszczyk, šéf Energetického regulačního úřadu.
Plyn z poloostrova Jamal
Potrubí plynovodu dlouhého 4196 kilometrů, které má šířku 1400 milimetrů, vede z poloostrova Jamal na severu Sibiře. Může přepravit 32,3 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Polský úsek měří 685 kilometrů a vede od města Kondratki na běloruských hranicích do německé obce Mallnow nad Odrou, kde plyn přechází do plynovodu JAGAL (Jamal-Gas-Anbindungs-Leitung) napojeného na německou soustavu.
