Růst HDP už nezvedá spotřebu elektřiny

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tony Boon, Wikimedia Commons

Průmysl a domácnosti šetří elektřinou a vidět je to i v celkových číslech spotřeby. Loni i díky teplé zimě čistá spotřeba elektřiny klesla o 2,5 procenta. „Vývoj roku 2014 jen ukazuje, že trend poklesu energetické náročnosti ekonomiky pokračuje, a dokonce se zrychluje. Ani růst HDP o 1,5 až dvě procenta nemusí vyvolat růst spotřeby elektřiny,“ říká Michal Šnobr, který bance J&T radí v oblasti energetiky.

Ekonomický růst a spotřeba elektřiny se od sebe oddělily už před více než deseti lety. Reálný HDP od roku 2000 vzrostl o 40 procent, zatímco elektřiny se spotřebuje jen o devět procent více.

Průmysl loni potřeboval o téměř tři procenta elektřiny méně než v roce 2013. Najít ale jednoznačnou souvislost mezi úspornými opatřeními a spotřebou u velkých odběratelů, není snadné. Zpravidla jdou proti sobě dva protichůdné vlivy. Třeba Třinecké železárny a ostravský ArcelorMittal, které patří k největším odběratelům, průběžně optimalizují provoz a u nových technologií vybírají zařízení s nižší spotřebou. V ArcelorMittalu ušetřili i úpravou své místní distribuční sítě.

„Vzhledem k tomu, že v posledních letech Třinecké železárny investují do nových zařízení a rozšiřují výrobu, spotřeba naopak má tendenci růst,“ říká mluvčí oceláren Petra Jurásková. V obou hutích navíc spustí další část ekologizačních investic, které samy o sobě spotřebu elektřiny dál navýší. V Třinci odhadují růst nákladů na elektřinu kvůli provozu technologií pro odprášení provozů v řádu stovek milionů korun ročně.

Spotřeba elektřinySpotřeba elektřiny | E15

Podobné je to u největšího tuzemského odběratele elektřiny, Český drah. „Moderní lokomotivy mají více než dvakrát vyšší výkon. Osobní vozy jsou vybaveny klimatizací a dalšími spotřebiči, které ve starších typech nebyly. Zavádí se provoz vyšších rychlostí na dalších úsecích,“ vyjmenovává mluvčí drah Petr Štáhlavský faktory, které spotřebu zvedají. Stejný efekt mají tak výluky a omezení rychlosti v modernizovaných úsecích, kvůli nimž se vlaky musí častěji rozjíždět. Lehčí osobní vlaky a rekuperace
energie naopak elektřinu šetří.

Trend poklesu elektroenergetické náročnosti ekonomiky je nejspíš nezvratný. „Pozorujeme ho už delší dobu, v posledních letech tento parametr klesá až o dvě procenta ročně,“ uvádí výpočty ČEZ jeho mluvčí Barbora Půlpánová. Tlak na efektivnější hospodaření bude pokračovat i kvůli politice Evropské unie, která si dala za cíl zvýšit energetickou účinnost do roku 2030 o 27 procent. Firmy tak budou využívat nové technologie s cílem omezit spotřebu energií.

Nejistá budoucnost
Aktualizovaná Státní energetická koncepce počítá do budoucna s růstem spotřeby elektřiny. Nicméně loňská čísla ukazují, že čistý odběr elektřiny byl nižší, než přepokládá i scénář nízké spotřeby. Rozdíl byl 1,3 terawatthodiny, což odpovídá spotřebě domácností za 35 dnů. V referenčním scénáři, který používá pro plánování budoucích výrobních zdrojů energetická koncepce, měla být loňská spotřeba ještě o 0,2 terawatthodiny vyšší. ČEZ ve svých prognózách počítá s tím, že růst ekonomiky bude v příštích letech rychlejší než pokles elektroenergetické náročnosti hospodářství. Proto očekává mírný růst spotřeby.