Sbohem Veolie. Praha chce převzít vodovodní byznys

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: euro

Táňa Králová
Pražský magistrát stále zaměstnává kauza dopravního podniku. Na pořad ovšem přichází další velké téma, které se týká všech obyvatel české metropole. S vodou šetří, přesto za ni platí každý rok víc. Může se to změnit? V nadcházejících týdnech proběhne mocenský boj o to, kdo ovládne pražskou vodu a bude mít páku nad tím, kolik bude v příštích letech stát kubík kohoutkové. A také kam potečou zisky z provozování vodovodního systému.

V listopadu 2013 totiž skončí patnáctiletá smlouva na významnou část vodohospodářských služeb, které pro hlavní město zajišťuje společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) vlastněná francouzskou Veolií, a to na vodárenské zdroje Úpravna vody Želivka a Zdroj pitné vody Káraný. Prodloužení smlouvy na vodárenský a kanalizační systém v Praze do roku 2028, kvůli němuž Brusel odmítl dát Praze dotace na novou čistírnu odpadních vod, se netýká vodovodů a vztahu s těmito zásobárnami vody.

Hlavní město má tedy jedinečnou příležitost dostat vodu plně pod svou kontrolu, navíc relativně standardním způsobem. Vypršení současných smluv nabízí výjimečnou šanci pro nízkonákladové ukončení privátních provozních smluv. Minulý týden k tomu pražští radní učinili první krok. Doporučili, aby si Želivka napříště tok vody až do kohoutků, včetně inkasa za její dodávky, obhospodařovala sama.

Pro Veolii to není vůbec dobrá zpráva. Dá se předpokládat, že pražské iniciativě nebude zrovna zametat cestičku, aby tím definitivně přišla o lukrativní zakázku. Přes Pražské vodovody a kanalizace totiž firmě loni přitekl zisk 388 milionů korun. Od roku 2002, kdy Francouzi PVK plně ovládli, jim služba pro město vynesla čistý zisk více než 4,7 miliardy korun.

Veolia Voda se od nich za rostoucí účty vodného zřejmě mnoha kladných bodů nedočká. Komu by se také líbilo platit za vodu čím dál víc, aby pak peníze odtékaly do Paříže. Ani Praha ovšem nemusí své obyvatele potěšit. Její nástup do vodovodního systému prostřednictvím účelově zřízených firem může vodu dál zdražit. Město bude muset z něčeho zaplatit náklady spojené s novou službou. A jak už to ve stověžaté matičce chodí, otevřou se tímto další příležitosti, jak se kmotrovsky přisát na městské zdroje. Na druhé straně se ale snad otevře i přístup k dotačním fondům Evropské unie.

EuroEuro | E15

Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Euro