Šejkové se zas mají královsky. Zdražování ropy otevřelo monarchům peněženky
Majetek většiny monarchů světa stojí na výnosech z ropy. Její pozvolné zdražení jim letos vrací chuť utrácet.
Návrat ropy k cenám na úroveň kolem 50 dolarů za barel letos potěšil nejenom petrochemické firmy, ale i mnohé monarchy. Černé zlato je hlavním zdrojem bohatství krále Bahrajnu nebo sultána Ománu. Monarchové tak přistoupili k novým investicím.
Saúdský král Salmán v reakci na lepší ceny ropy vrátil státním zaměstnancům velkorysé bonusy k platům a příspěvky na auto i bydlení. Dopřál si také vpravdě královskou dovolenou na Bali. Jeho doprovod čítal 1500 lidí a březnová návštěva malého indonéského ostrova, která netrvala ani dva týdny, byla požehnáním pro místní ekonomiku.
„Odhadujeme, že během dovolené utratili na 300 miliard rupií,“ řekl pro asijský list Today šéf balijské turistické centrály Anak Agung Gede Yuniartha. Uvedená částka odpovídá v přepočtu téměř 550 milionům korun. Král si z ostrova odvezl mimo jiné víc než šest tun místních tradičních výrobků.
Katarské šejky brexit nevylekal
Vládce emirátu Abú Dhabí, Šejk Chalífa, založil novou investiční společnost. Ta hodlá investovat do petrochemického průmyslu, rozvoje obnovitelných zdrojů energie či telekomunikací v různých zemích světa. Rodina Al Sání, která vládne Kataru, oznámila plánované investice ve výši zhruba šesti miliard dolarů do energetických projektů, realit a dalších sektorů ve Velké Británii.
Tento krok je vykládán jako signál od katarských vládců, že je brexit nechává v klidu a že nadále věří ostrovní ekonomice. Emirát už z dřívějška kontroluje majetek v celkové hodnotě 335 miliard dolarů. Vládnoucí rodina například v minulosti koupila londýnskou olympijskou vesnici.
Čtěte vše o brexitu >>>
Ekonomika Maroka není založena na ropě, ale tamější král Mohamed VI. také letos oznámil zásadní investici. Ve spolupráci s Čínou nechá vybudovat velkou ekonomickou zónu u města Tanger, přímo u Gibraltarského průplavu.
Megaprojekt za deset miliard dolarů nese královo jméno – Mohammed VI Tangier Tech City. Strategická poloha pouhých 15 kilometrů vzdušnou čarou od evropského kontinentu má nalákat do areálu až 200 čínských firem. „Mnoho z nich přitáhne blízkost evropských trhů,“ míní marocký zpravodajský portál Morocco World News. V nové ekonomické zóně má najít práci zhruba 100 tisíc lidí.
Thajský král přebírá i bezpečnostní složky
Značný majetek postupně přechází s rolí thajského panovníka na nového krále Mahá Vatčirálongkóna označovaného též jako Ráma X. Korunován byl na sklonku loňského roku po smrti svého otce. Úřad spravující jmění thajské koruny kontroluje majetek v hodnotě víc než 30 miliard dolarů.
Zahrnuje například lukrativní pozemky v metropoli Bangkok a další na thajském venkově. Thajská koruna má podíl v thajské bance SCB nebo v průmyslové skupině Siam Cement Group. Příslušný úřad je ovšem profesionálně vedenou institucí, v jejímž čele zasedá rada odborníků včetně ministra financí.
Ráma X. se podle některých médií nyní snaží získat nad touto institucí větší kontrolu. Na konci dubna také thajský parlament potvrdil, že na panovníka přejde dohled mimo jiné nad královskou tajnou policií nebo nad úřadem králova sekretáře. Tyto instituce byly dříve pod kontrolou vlády. „Jejich převod pod panovníkův přímý dohled je další známkou narůstajících rysů absolutní monarchie,“ uvedl pro agenturu Reuters Paul Chambers, vysokoškolský učitel působící v severním Thajsku.
V Thajsku je kritika krále nebo jeho rodiny zákonem zakázána. Ovšem na Západě, kde nový panovník dlouho žil, si vysloužil pověst muže, který rád utrácí za rychlá auta a luxusní domy.
Bill Gates monarchům utíká
Přestože se zmátožily ceny ropy, a tím se sytí i pokladnice některých vladařů, zvětšuje se odstup mezi panovníky a nejúspěšnějšími globálními byznysmeny. Například americký podnikatel Michael Bloomberg, který uzavírá na desátém místě žebříček top ten nejbohatších byznysmenů, má podle magazínu Forbes v současnosti víc než 47,5 miliardy dolarů. A majetek vůbec nejbohatšího člověka Billa Gatese narostl z loňských
75 miliard na letošních 86 miliard dolarů.
Nejbohatší panovníci |
Mohamed VI. - Maroko - 5,5 miliardy dolarů Co je pro jiné arabské státy ropa, to jsou pro Maroko fosfáty, z nichž se vyrábějí například hnojiva nebo části baterií. Král přitom produkci fosfátu kontroluje prostřednictvím monopolní společnosti OCP. Od jeho nástupu na trůn v roce 1999 udělalo hospodářství Maroka citelný pokrok. Hassanal Bolkiah - Brunej - 20 miliard dolarů Vládne ropnému sultanátu už od roku 1967 a obklopil se závratným bohatstvím. Vlastní sbírku sedmi tisíc aut, z nichž má 600 vozů značku Rolls-Royce a 450 Ferrari. Obývá palác údajně s 1800 místnostmi a více než 250 koupelnami. Sultán ale musí hledat nové zdroje bohatství, ropné zásoby Bruneje se rychle vyčerpávají. Salmán -Saúdská Arábie - 18 miliard dolarů Králem se stal v roce 2015. Příjmy z ropy investuje po celém světě, mimo jiné do realit. Je členem rozvětvené vládnoucí rodiny, která má víc než tisíc členů. Někteří Salmánovi podnikající příbuzní jsou možná bohatší než samotný král. Šejk Chalífa - Spojené arabské emiráty - 15 miliard dolarů Osobně vede úřad Abu Dhabi Investment Authority. Jeho oblíbeným místem je soukromá rezidence na ploše 30 akrů umístěná na Seychelách. Celá královská rodina kontroluje v součtu přes 150 miliard dolarů. Alžběta II. Specifické postavení má britská královna Alžběta II. Mezi nejbohatšími panovníky je to jediná žena. Formálně je hlavou nejenom Spojeného království, ale také dalších států společenství Commonwealth, a odhad jejího majetku má velký rozptyl s odlišností i několika řádů. Její soukromý majetek je totiž vyčíslován „jen“ v rozmezí 320 až 550 milionů dolarů. Obrovské množství královských pozemků, paláců, šperků a dalšího majetku, který ovšem není vnímán jako přímý majetek panovnice, je ceněno až na sedmdesát miliard dolarů. Poznámka: Odhadovaná výše majetku na základě údajů uváděných portály The Richest, Forbes, Richest lifestyle, Almanach de Saxe Gotha a dalších. |