České koruny mizejí z pokladen tuzemských podniků. Ne snad, že by firmy zásadně chudly, národní měnu ale postupně nahrazují eury. Příkladem je Škoda Auto. Na společnou evropskou měnu se přeorientuje od příštího roku. V položce „funkční měna“, jež označuje primární měnu v účetnictví, již automobilka nepovede koruny, ale eura. Důvodem je mimo jiné růst podílu elektromobilů na výrobě. V Česku to zdaleka není ojedinělá záležitost, význam eura totiž dál roste.
Automobilka přejde na euro od příštího roku, uvádí se ve výroční zprávě Škody za minulý rok. Zdůvodňuje to tím, že automobilku ovlivňuje hlavně ekonomické a právní prostředí eurozóny, kam míří podstatná část prodejů a odkud se realizuje i významná část nákupů surovin a dílů pro zajištění výroby vozů.
„S rostoucím počtem elektromobilů v modelovém portfoliu se bude zvyšovat i podíl ostatních měn. Pro společnost změna funkční měny z korun na eura bude představovat zejména praktické zjednodušení pro budoucí plánování a finanční řízení,“ uvedla na dotaz deníku E15 mluvčí automobilky Simona Havlíková.
Také ve výroční zprávě Škoda uvádí jako „vysoce pravděpodobné, že postupně narůstající objem nákupů bateriových modulů denominovaných v eurech významně ovlivní již v roce 2023 poměr měn na nákladové straně ve prospěch eur“. Vyplynulo to ze škodovácké analýzy, které měny nejvíce ovlivňují a budou ovlivňovat prodejní ceny zboží a služeb a měnový mix nákladů.
Přechod od korun k eurům značí širší změnu než jen tu v účetních knihách. „Funkční měna je ta, kterou firma používá jako primární ve svém účetnictví. Posun k euru je odrazem skutečnosti, že v rámci Škody roste význam jejího zapojení do globálních dodavatelských řetězců. Vedle toho ale může hrát roli i schopnost prosadit využívání eura i pro transakce s jejími dodavateli v Česku,“ míní ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Podle něj může Škoda inspirovat i řadu dalších firem, například z elektrotechnického průmyslu, u kterých je také vysoký podíl dovozů a vývozů v cizích měnách. Stejným směrem uvažuje i vláda Petra Fialy (ODS), jež chce umožnit vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od roku 2024. Pro ČT to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech. „Vládní plán může firmám usnadnit volbu funkční měny ve prospěch eura,“ dodává Skořepa.
Západní Evropa v čele s Německem představuje klíčový trh nejen pro Škodu a automobilový průmysl, ale celou českou exportně orientovanou ekonomiku. Míra provázanosti je často zmiňována jako jeden z hlavních argumentů, proč by měla euro přijmout celá Česká republika.
„Přijetí eura by bylo pro automobilový průmysl jednoznačně výhodným krokem. Odvětví je natolik provázané na trhy v západní Evropě, že vlastně funguje integrovaně s eurozónou,“ říká partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap a dodává: „Koruna aktuálně vnáší jen volatilitu a rizika formou fluktuace měnového kurzu. Významně také zvyšuje náklady financování oproti úvěrům denominovaným v euru.“
Společná evropská měna čím dál více ovlivňuje hustou síť dodavatelských firem. Například japonská skupina JTEKT, která v Česku provozuje tři výrobní závody, fakturuje – tedy také nakupuje energie či materiál – v eurech.
VIDEO: Škoda Auto a její plány v zahraničí
„Kompenzujeme tím nejistotu. Naši olomouckou továrnu přišel kurzový dopad jen za leden na dva miliony korun ze zisku,“ uvedl dříve ředitel divize automotive JTEKT Evropa Petr Novák. Euro by podle něj vedlo k větší stabilitě firem a pomohlo jejich dlouhodobým plánům.
Na export směřuje také osmdesát procent produkce výrobce autoskel AGC Automotive Czech. „Vzhledem k tomu by bylo pro všechny exportéry jednodušší, pokud by nemuseli do podnikatelských plánů zahrnovat kalkulaci rizika spojenou s pohyby kurzu koruny,“ konstatuje člen představenstva firmy Luděk Steklý. Po přijetí eura volá také majitel Isolitu-Bravo z Jablonného nad Orlicí, podniku, jenž vyrábí elektrospotřebiče a výrobky pro automobilový průmysl.
Postoj firem k možnému přijetí eura dlouhodobě sleduje Hospodářská komora. Z posledního šetření z letošního ledna vyplynulo, že oproti roku 2017 mírně ubylo společností, které nepovažují otázku přijetí eura za aktuální. Nyní jich takto smýšlí 54 procent. Pětina podniků nemá vyhraněný názor.
„V případě, že bychom byli členy eurozóny, museli bychom se spolehnout na politiku Evropské centrální banky. Ta se ale zvyšovat sazby zdráhá, protože by tím zdražila dluhy strukturálně postižených a nepříliš výkonných ekonomik zemí jižního křídla, a ohrozila by tak samotnou existenci eurozóny,“ připomíná hlavní analytička komory Karina Kubelková s tím, že příčinou rostoucí inflace v Evropě je jak pandemií vyvolané narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, tak válka na Ukrajině. V Česku inflaci pohánějí například ceny nemovitostí nebo vyprázdněný trh práce.
Poslechněte si nejnovější díl podcastu Elita byznysu o české síti dodavatelů autoprůmyslu, o výzvách, kterým firmy čelí, a o transformaci k elektromobilitě:
článek vyšel na webu E15.cz 26. 3. 2022
