Vycházel by tak z platné Státní energetické koncepce. Pro rok 2050 by zákon pracoval s nezávazným cílem snížení emisí o 80 procent, jak ho uvádí i dlouhodobé koncepce Evropské unie.
„Zákon má zajistit, aby Česko plnilo cíle klimaticko-energetického balíčku Evropské unie do roku 2030, který stanovil unijní cíl pro snížení emisí ve výši 40 procent. Zároveň zákon uloží vládě, že musí zasáhnout, pokud se od nastavené trajektorie Česko odchýlí,“ uvedl na nedávné konferenci R&Dialogue Jan Tůma z ministerstva životního prostředí.
Vláda se ke zpracování antifosilního zákona zavázala v programovém prohlášení. Ministerstvo v analýze nyní uvádí, že alternativou k zákonu by bylo stanovení cílů v rámci připravované Politiky ochrany klimatu. Její závaznost by pro budoucí vlády byla výrazně nižší než forma rámcového zákona, tvrdí ministerstvo.
Odpovědnost bude mít komise
Za postupný odchod od fosilních paliv by podle představ ministerstva životního prostředí měla zodpovídat mezirezortní komise. Ta bude připravovat programy pro plnění zákonem stanovených cílů pro jednotlivé období. Každých pět let pak bude vyhodnocovat zprávy o plnění těchto programů a případně navrhovat nápravná opatření.
Jednotlivé rezorty budou muset brát zákon v úvahu při plnění svých dílčích koncepcí a opatření v sektorech ekonomiky, které nespadají do evropského systému obchodování s emisemi.
„V praxi je třeba snížit emise skleníkových plynů na nulu do konce století a emise z fosilních paliv na nulu již do roku 2050. Cíl pro emise do roku 2050 by tedy měl být stanoven minimálně proti roku 2005, kdy byly emise už o 25 procent nižší než v roce 1990,“ hodnotí ministerskou analýzu Jiří Koželuh, programový ředitel Hnutí Duha.
Výpočty Wuppertalského institut na základě podkladů vládní Pačesovy komise ukazují, že závislost Česka na fosilních palivech může do roku 2050 klesnout dokonce až o 88 procent oproti současnosti.
Inspirace v Británii
„V návrhu chybí nezávislá instituce, která by odborně podporovala a kontrolovala dodržování zákona. Chybí také sankce za neplnění cílů. Například odvod do speciálního fondu založený na tržní ceně emisních povolenek,“ dodává Koželuh. Česko se inspirovalo při přípravě zákona Velkou Británií, kde podobný zákon platí od roku 2008.
Zákony pro snížení spotřeby fosilních paliv přijali loni také v Dánsku, Finsku a Francii a v minulých letech vznikly rovněž ve Švédsku, Rakousku či nejprůmyslovějším německém regionu Severním Porýní-Vestfálsku. Podobná legislativa se připravuje i v Irsku a dalších státech.
Možnost přijetí antifosilního zákona se příliš nelíbí zástupcům velkých průmyslových firem. V připomínkách k analýze ministerstva životního prostředí letos na jaře uvedl Svaz průmyslu a dopravy například to, že antifosilní zákony v jiných státech nevedly k rychlejšímu snižování emisí skleníkových plynů.
Průmysl také nesouhlasí s případným závazným cílem pro snižování emisí pro rok 2050. Argumentuje, že v samotné Evropské unii se do té doby může regulace a pohled na emise změnit.
