Aktualizováno: Šnobr vs. Hampl. Podívejte se na záznam debaty o ČEZ a windfall tax
Především o windfall tax, ale i o další otázky týkající se energetiky a částečně státní skupiny ČEZ se veřejně přou předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a investor a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. K diskusi u jednoho stolu si je pozvala komentátorka a analytička vydavatelství Czech News Center Lenka Zlámalová
Hampl patří mezi ty, kteří prosazovali zavedení daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. Výroky, kterými Šnobr a další na daň útočí a žádají její zrušení, považuje za „falešné“. „Řada tvrzení je nepřesná, mylná, či dokonce evidentně účelově ohnutá,“ napsal dříve Hampl v komentáři pro e15. Hampl je sám minoritním akcionářem ČEZ.
Na záznam debaty se podívejte zde:
Šnobra označuje Hampl za „energoaktivistu“ a tvrdí, že do nákladů státu na energetické intervence, s jejichž pokrytím má pomoci právě windfall tax, zapomíná započít mnohé položky, například výdaje na úsporný tarif či odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. „Český stát přitom platil náklady už v roce 2022, což byl nejšílenější krizový rok. Daň mezitím začal vybírat až v roce 2023,“ dodává. Letos tak podle něj nemůže být o správnosti pokračování výběru této daně pochyb z titulu vyrovnání bilance nákladů a výnosů.
Hampl o Šnobrovi
„Michal Šnobr začal fungovat jako vůdce sekty, která přestala přemýšlet. Především pak o proroctvích svého vlastního zakladatele. A hlavně ta se zpětně ukazují jako fatálně mylná.“
Přečtete si celý komentář Mojmíra Hampla: Minoritáři ČEZ zbohatli navzdory windfall tax >>>
Šnobr ve svém komentáři tvrdí, že windfall tax měla skončit rokem 2023. Ministerstvo financí a Národní rozpočtová rada ale podle něj na poslední chvíli nedokázaly odolat lákadlu, jak na poslední chvíli „vylepšit státní rozpočet roku 2024 relativně bezpracnou a jednoduchou 'levárnou' ve všech významech“. Šnobr dodává, že Hamplovi chybí znalost energetiky i korporátního práva.
Šnobr poukazuje také na to, že mimořádná daň disproporčně dopadla právě na ČEZ, energetická skupina podle něj zaplatil na windfall dani 90 procent mezi výrobci elektřiny a téměř 80 procent z celkového inkasa rozpočtu. A také se podivuje nad tím, že žádnou daň z mimořádných zisků neodvádějí české banky. „Šest největších bank v Česku odvedlo 700 milionů korun, menšinoví akcionáři ČEZ 12 miliard. Pokračování efektivního zdanění ČEZ nad 70 procenty proti 21procentní klasické korporátní dani nejde přijatelně zdůvodnit,“ uzavírá Šnobr.
