Soud: Pokud solární daň elektrárnu rdousí, měl by ji stát prominout | E15.cz

Soud: Pokud solární daň elektrárnu rdousí, měl by ji stát prominout

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: CC BY 2.0: OregonDOT

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Stát by měl majitelům slunečních elektráren, které ruinuje takzvaný solární odvod, tuto daň prominout. Vyplývá to z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS). Verdikt má zásadní význam jak pro solárníky, tak pro státní pokladnu.

Finanční správa bude aktuální rozsudek analyzovat. „Ve spolupráci s ministerstvem financí budeme hledat cesty, jak usnesení soudu naplnit,“ řekla ČTK mluvčí správy Petra Petlachová.

„Usnesení soudu potvrdilo naše předchozí stanoviska o likvidačních dopadech solárního odvodu na provozovatele fotovoltaických elektráren,“ uvedla výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace Veronika Knoblochová. Část investorů díky tomuto posunu bude podle ní moci chránit vložené prostředky do šetrné energetiky.

Prominutí daně jako jediné řešení

NSS se už dříve zabýval problémem firmy, která provozuje elektrárnu v Hulíně a kvůli solárnímu odvodu docházelo k její postupné likvidaci.

První senát zvažoval i možnost úpravy výše daně, podle nového usnesení by se však v takovém případě otevřel velmi těžko kontrolovatelný prostor pro libovůli správce daně. Rozšířený senát proto dospěl k závěru, že jediným řešením v takové situaci je institut prominutí daně.

Šestadvacetiprocentní solární daň v minulosti přezkoumával Ústavní soud a ponechal ji v platnosti. Zároveň ale doporučil zohledňovat, zda odvody v konkrétních případech nemají na podnikatele rdousící efekt.

Poslanci daň odkývali před třemi lety
Šestadvacetiprocentní solární daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010. Platit měla tři roky. Letos ale Sněmovna její platnost prodloužila pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, snížila ovšem její sazbu na deset procent.

„Členové rozšířeného senátu v usnesení připomněli, že Ústavní soud neshledal zavedení solárního odvodu samo o sobě protiústavním s výhradou, že rdousící efekt odvodu na konkrétního výrobce je nutno ve výjimečných a odůvodněných případech připustit,“ uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Desítky solárních firem se likvidační dopad pokoušely doložit v řízeních před finančními orgány a v následných žalobách. Žádná dosud neuspěla, podněty zamítal také Nejvyšší správní soud. Současný verdikt je důležitý jak pro solární firmy, tak pro státní pokladnu.

Chybné výpočty ruinují solárníky

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost upozornil, že samotné zavedení odvodu se opírá o chybné výpočty nerespektující zákonem garantované podmínky. „Ekonomiku investic v solární energetice ovlivňuje nejen solární odvod, ale také zrušení daňových prázdnin, povinnost zavést dispečerské řízení či letos zavedení recyklační poplatky,“ vysvětlil.

Souběhem těchto efektů se podle něj tak dostávají projekty fotovoltaických elektráren nad zákonem garantovanou 15letou návratnost, což může vést až k likvidaci společnosti.

Základní fakta a problémy týkající se solárních elektráren
- Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů elektrické energie schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2003 s tím, že investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny. K investicím do stavby tehdy nákladných solárních elektráren měly motivovat garantované vyšší výkupní ceny vyrobené energie.
- V roce 2005 Sněmovna přijala hlasy ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a KSČM (proti byla ODS) novelu zákona, která mimo jiné omezila roli Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle původní verze mohl ERÚ meziročně snižovat výkupní cenu o deset procent, nově pouze o pět. To se v následujících letech, kdy prudce klesly pořizovací ceny solárních zařízení, ukázalo jako problém, neboť prudce vzrostla výstavba fotovoltaických elektráren (v listopadu 2010 instalovaný výkon překročil tisíc megawattů), jejichž produkce musí být ze zákona dotována miliardovými částkami (například letos jde o 44,4 mld. korun, z toho 11,7 mld. ze státního rozpočtu, zbytek zaplatí spotřebitelé v cenách).
- Již v březnu 2010 proto poslanci povolili ERÚ snižovat cenu elektřiny ze slunečních zdrojů o víc než pět procent u elektráren uvedených do provozu od roku 2011. V listopadu 2010 Sněmovna přijala novelu, která mimo jiné stanovila, že elektřina z elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. Letos v červenci vláda rozhodla o prodloužení daně, sazbu ale snížila na deset procent. Dnes bylo zveřejněno usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS), podle kterého by měl stát provozovatelům slunečních elektráren daň prominout.
- Zdanění napadla u Ústavního soudu (ÚS) skupina senátorů, za které jednal Jiří Čunek (KDU-ČSL). ÚS návrh na zrušení sporných paragrafů v květnu 2012 zamítl. Soudci ale zdůraznili, že s ohledem na individuální rozměry každého případu nemohou vyloučit svůj zásah po eventuálních stížnostech investorů, pro něž má sporná právní úprava „rdousící efekt“.
- Letos v únoru Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost podaly na ERÚ správní žalobu a trestní oznámení. Podle nich úřad pod vedením Aleny Vitáskové předal ÚS zkreslené materiály pro rozhodování o solární dani. Soud žalobu zamítl.
- V dubnu 2011 oznámili první dva investoři, že povedou s ČR arbitráž. Poté o přípravách mezinárodních arbitráží informovalo i sdružení provozovatelů solárních elektráren International PhotoVoltaic Investors Club (IPVIC). Zahájení arbitráže proti ČR IPVIC oznámilo letos v květnu. V téže době podala společnost Solar Global kvůli dani stížnost k Evropské komisi. Ministr financí v demisi Jan Fischer několikrát řekl, že kvůli změnám podmínek žaluje ČR čtyřicet provozovatelů solárních elektráren, po státu chtějí kompenzaci ve výši 3,3 mld. korun.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah