Ještě tento týden by Evropská komise mohla dospět k dohodě s ruským exportérem zemního plynu, státní společností Gazprom. K oznámení o uzavření shody nebo jejím blízkém dosažení by mělo dojít během setkání komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové a místopředsedy představenstva společnosti Alexandra Medveděva.
Na základě nejmenovaných zdrojů o tom informovaly listy Financial Times, Wall Street Journal i agentura Reuters. Gazprom by podle návrhu dohody měl přijmout právně vymahatelné závazky pro své podnikání, nedostane ale žádnou finanční pokutu. Gazprom mohl čelit potenciální pokutě až ve výši desetiny svého ročního globální obratu, což by znamenalo částku přes 200 miliard korun.
V nejdůležitější otázce údajného zneužívání dominantní pozice ruské společnosti skrze svázání ceny plynu s ropou pak dojde jen k „lehkým“ úpravám současného stavu. To by podle FT mohlo vést k nevoli některých východoevropských členských států, které platí za dodávky ruského plynu více, než například vzdálenější Německo.
Právě neférové ceny pro státy Pobaltí, Polsko a Bulharsko jsou hlavním bodem vyšetřování ruského energetického giganta. Evropské komisi se také nelíbí, že Gazprom spojuje dodávky s investicemi do infrastruktury. Některé země, včetně Česka, navíc nemohou přijímaný plyn dále přeprodávat.
Text návrhu dohody Komise ještě bude muset zkonzultovat s antimonopolními úřad jednotlivých členských států. „Chceme, aby Gazprom stejně jako ostatní dodavatelé plynu hrál podle unijních pravidel,“ řekl Financial Times český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Ministerstvo průmyslu vidí možnost dohody pozitivně.
„Můžeme pouze uvítat fakt, že se stanoviska Evropské komise a skupiny Gazprom sblížila natolik, že je možné záležitost řešit dohodou,“ napsal E15 tiskový mluvčí ministerstva František Kotrba.
Případná uzavření dohody by se stalo důležitým precedentem pro vztahy mezi Gazpromem a Evropskou unií. Ruská státní společnost by tak totiž de facto uznala Evropskou unii jako samostatnou právní jurisdikci, čemuž se doposud vyhýbala.
Gazprom si letos připsal důležité právní vítězství v červnu, kdy švédský arbitrážní soud rozhodl v jeho prospěch v cenovém sporu s Litvou. Skandinávští soudci dospěli k závěru, že u dlouhodobých smluv „férovou cenu“ není možné stanovit.
Přestože se Evropská unie snaží snižovat svoji energetickou závislost na Rusku, dosahuje Gazprom v tomto roce rekordních vývozů do Unie. Gazprom dodává zhruba třetinu spotřeby zemního plynu v EU, závislé jsou na něm především členské státy ve východní Evropě. Ruská státní společnost za loňský rok oznámila zisk ve výši 290 miliard korun a celkové tržby 2,4 bilionu korun.
