K detailům záměru se společnost budující hlavně plynovody a ropovody nevyjádřila, důvodem ale může být hospodaření podniku. Firma totiž měla podle posledních dostupných údajů koncem roku 2011 celkovou ztrátu převyšující čtvrt miliardy korun. Oslňující nebyly ani tržby Plynostavu, které předloni činily přibližně 225 milionů. Roční výrobní kapacita firmy je přitom zhruba jedna miliarda korun. Na provozní úrovni Plynostav vydělal kolem šesti milionů korun.
O tom, že společnost může mít problémy s hotovostí, svědčí insolvenční řízení, kterému před nedávnem čelila, ale nakonec ho zažehnala. S insolvenčním návrhem zápolila na přelomu roku rovněž společnost Plynostav–regulace plynu, dceřiná firma holdingu.
Celkově může jít v případě Plynostavu o atraktivní akvizici, a to hlavně z hlediska budoucích kontraktů. Šedesát let existující firma má totiž zastoupení v Saúdské Arábii, kde provozuje podnik, jehož spolumajitelem je princ Turkí bin Nešárá, příbuzný vládnoucího saúdského krále Abdulláha. Význam česko-saúdské společnosti podtrhla i účast generálního ředitele holdingu Jiřího Krše na loňské cestě prezidenta Václava Klause právě do Saúdské Arábie.
Kromě Arabského poloostrova má Plynostav závod také na Kamčatce, provozuje kancelář v Moskvě, působí v Polsku. Ještě před vypuknutím konfliktu stavěla skupina v Sýrii. Hlavním akcionářem Plynostavu je přes několik společností jeho generální ředitel Jiří Krš.
