Strach z Ruska ovlivní klimatické cíle Evropské unie
„Dnes jsme vyslali jasný signál, že Evropa zintenzivní úsilí ke snížení energetické závislost na Rusku,“ řekl po skončení summitu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Jedním dechem dodal, že k tomuto cíli vedou především energetické úspory, více domácích zdrojů energie včetně těch obnovitelných a nové cesty, kudy se plyn přivede do Evropy. Ať už jde o jižní trasu přes Turecko nebo západní, kdy se americký zkapalněný plyn bude vozit tankery do evropských přístavů.
Evropská komise dostala za úkol, aby do léta zpracovala analýzu evropské energetické závislosti. Má navrhnout cesty, jak ji snížit. Velká Británie už před summitem vyzývala, aby se do 25 let Evropa od Ruska odstřihla.
Zástupci ekologických organizací, které chtějí ambiciózní cíle pro emise, OZE i energetickou účinnost, Evropskou radu kritizují za odklad rozhodnutí. „Politici nenašli odvahu k přijetí konkrétních a závazných cílů. V době zhoršujících se dopadů změny klimatu je jejich počínání těžko vysvětlitelné,“ tvrdí Barbora Urbanová, koordinátorka české Klimatické koalice.
Jenže v závěrech summitu se například o zvyšování energetických úspor výslovně hovoří jak při snižování závislosti na Rusku, tak při dokončování vnitřního energetického trhu a při boji s vysokými koncovými cenami energií.
| Alibi pro temelínský tendr |
|---|
| Odklad rozhodnutí o klimatických a energetických cílech se stává dalším argumentem pro zvažované ukončení tendru na dostavbu Temelína. „Česká politická reprezentace opakovaně zmiňovala, že nové cíle EU do roku 2030 se nutně odrazí v aktualizaci české energetické politiky. Je tedy otázkou i pro politiky, jak bez jasného směru evropské energetické politiky rozhodnout o stavbě nových jaderných bloků,“ prohlásil po summitu šéf ČEZ Daniel Beneš. |
Před summitem komise téma energetické účinnosti odbyla tím, že nejdříve je třeba provést revizi platné směrnice o energetické účinnosti. Například čeští ekologové si nechali spočítat, že zateplováním budov a dalšími opatřeními se dá do dvaceti let snížit dovoz zemního plynu z Ruska o 80 procent.
Summit naznačil, že ukrajinská krize v příštích měsících posílí státy v čele s Německem, které chtějí, aby si unie dala závazné cíle pro emise, obnovitelné zdroje i energetické úspory. Pro Česko, které na summit odjelo s tím, že chce jen jeden nižší cíl pro snižování emisí, zůstal v textu jen příslib, že si členské státy budou moci volit složení energetického mixu.
„Mělo by nám to ponechat svobodu rozhodnout se o tom, jak rychle budeme zvyšovat tempo obnovitelných zdrojů,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka. Platit by to podle něj mělo také o podílu jaderných zdrojů na produkci energií.
