Pokles cen ropy, který začal už loni na podzim, je podle SB souběhem několika faktorů. Dominantní roli mezi nimi zřejmě hrají vyšší dodávky na trh, dalšími jsou pokles poptávky, ustupující geopolitická rizika v některých oblastech, výrazná změna politických cílů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a v neposlední řadě i růst kurzu dolaru.
Ceny ropy by podle SB měly zůstat nízko i v letošním roce a bude je doprovázet výrazný přesun reálných příjmů ze zemí, které vyvážejí ropu, do zemí, které jsou dovozci této komodity.
Nízké ceny ropy ale představují značnou hrozbu pro velké vývozní země. Pro ty by mohly znamenat oslabení ekonomického růstu a fiskální pozice, tedy zhoršení stavu veřejných financí. Pokud budou ceny ropy nízké delší čas, může to také ohrozit investice do nového průzkumu a rozvoje těžby. Riziko to znamená hlavně pro investice v některých zemích s nízkými příjmy a do nekonvenčních zdrojů, jako jsou roponosné břidlice, dehtové písky a ropná pole v hlubokém moři.
Nutná diverzifikace
„Pro země vyvážející ropu je prudký pokles cen ropy připomínkou značné zranitelnosti spojené s vysoce koncentrovanou ekonomickou aktivitou a nutností znovu oživit snahy o diverzifikaci ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ prohlásil ředitel oddělení SB pro vyhlídky vývoje Ayhan Kose.
Pro politiky v rozvojových zemích dovážejících ropu podle něj pokles cen poskytuje příležitost k uskutečnění fiskálních a strukturálních reforem a ke změnám v sociálních programech.
