Švýcarský soud rozhodne o miliardách z Mostecké uhelné

Marek Čmejla (46) - Vystudovaný kybernetik a někdejší člen kapely Tichá dohoda zahájil svou manažerskou dráhu ve finanční skupině Newton, kterou v roce 1994 založili další dva obvinění Petr Kraus a Antonín Koláček. Podle médií sehrála společnost Newton podstatnou roli při skrytém nákupu akcií mosteckých dolů. V roce 2001 Čmejla svůj podíl v Newtonu prodal a stal se manažerem Appian Group, která nedlouho poté ovládla strojírny Škoda Holding. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. Čmejla, jenž v současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transpotation se jedná například o společnost Loterie Korunka nebo společnost Cartex.

Marek Čmejla (46) - Vystudovaný kybernetik a někdejší člen kapely Tichá dohoda zahájil svou manažerskou dráhu ve finanční skupině Newton, kterou v roce 1994 založili další dva obvinění Petr Kraus a Antonín Koláček. Podle médií sehrála společnost Newton podstatnou roli při skrytém nákupu akcií mosteckých dolů. V roce 2001 Čmejla svůj podíl v Newtonu prodal a stal se manažerem Appian Group, která nedlouho poté ovládla strojírny Škoda Holding. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. Čmejla, jenž v současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transpotation se jedná například o společnost Loterie Korunka nebo společnost Cartex. Zdroj: CTK

Jiří Diviš (57) - V roce 1979 emigroval tento bývalý basketbalista do Švýcarska, kde vystudoval práva a začal pracovat v investičním poradenství. V 90. letech v Česku zastupoval švýcarskou společnost Investenergy, která skupovala akcie MUS pro Appian Group. V letech 1998-2002 byl členem dozorčí rady MUS. Coby vrcholný manažer Appianu byl Diviš v roce 2003 vyslán do dozorčí rady Škoda Holdingu a v roce 2010 se stal jedním ze čtyř spolumajitelů Škody Transportation. Bydliště má v Monaku. Jeho jméno figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem (například Loterie Korunka). Podle švýcarské prokuratury byla pro aktivity obžalovaných v kauze MUS klíčová právě Divišem založená společnost Investenergy vytvořená ve Fribourgu, přes kterou šly peníze na soukromé účty obžalovaných.
Jacques de Groote (86) - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF). V lednu 2003 týdeník Ekonom napsal, že Grooteho působení v MMF bylo problematické, a že kvůli němu tato organizace přijala ustanovení o střetu zájmů. V polovině 90. let byl zakladatelem Appian Group, která ovládla MUS, a v jejímž čele Groote stál podle dostupných informací do jara 2003. Fakt, že se o privatizaci dolů začala zajímat švýcarská policie, souvisel podle deníku Dnes s udáním, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram.
Petr Kraus (46) - V roce 1994 stál spolu s Antonínem Koláčkem u zrodu společnosti Newton Financial Management Group, která se zabývala obchodováním na finančních trzích a souvisejícím poradenstvím. Právě Newton sehrál podle tisku důležitou roli při ovládnutí MUS. Kraus je je prostřednictvím společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Mimo jiné je členem dozorčí rady brněnské vysoké školy Newton College a do jeho majetku patří Hřebčín Favory na Benešovsku, který se zabývá chovem starokladrubských koní, a je předsedou správní rady Nadačního fondu Erudikon.
Antonín Koláček (54) - V roce 1994 stál spolu s Petrem Krausem u vzniku finanční společnosti Newton Financial Management Group. O rok později usedl Koláček do představenstva MUS, do něhož se dostal coby vrchní personalista Komerční banky, která v důlní firmě vlastnila podíl. Postupně se stal nejvlivnějším manažerem MUS a byl rovněž generálním ředitele Appian Group. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Poté postupně odešel ze světa byznysu a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce.
Oldřich Klimecký (73) - Někdejší generální ředitel MUS, jenž řadu let zasedal ve statutárních orgánech vlastníka mosteckých dolů. Figuroval také v orgánech Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí či FK Baník Most. V současnosti už stojí mimo byznys.
6
Fotogalerie
O osudu peněz, které zadržela švýcarská prokuratura na černých kontech bývalých manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS), bude rozhodovat soud ve švýcarské Bellinzoně. Verdikt oznámí v pátek. Jde o více než 600 milionů švýcarských franků - zhruba 13,3 miliardy korun.

Švýcarský tribunál rozhodne, zda peníze zkonfiskuje či nikoli, určí, jaké nároky mají poškození a vyčíslí úhradu nákladů za soudní řízení.

Stejný soud již 10. října uznal vinnými bývalé manažery a majitele MUS Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého a odsoudil je k nepodmíněným trestům vězení. Vinni jsou podle soudu podvody, praním špinavých peněz či porušením povinností při správě cizího majetku.

Švýcarští vyšetřovatelé začátkem roku 2008 na řadě účtů zajistili aktiva všech pěti odsouzených. Ve Švýcarsku jsou blokovány i peníze dalšího někdejšího majitele MUS Luboše Měkoty, který letos v březnu zemřel.

Bellinzonský soud v říjnu uvedl, že odsouzení způsobili svým jednáním českému státu škodu ve výši 97 milionů švýcarských franků, tedy něco přes dvě miliardy korun. Kromě toho prý poškodili MUS a připravili ji asi o tři miliardy korun. Dostala by je případně nástupnická společnost MUS, Czech Coal Services, která vystupovala jako poškozená strana.

Naporcované miliardy

Prokuratura navrhla, aby Czech Coal Services dostala ze zablokovaných peněz 276 milionů švýcarských franků, zhruba 6,1 miliardy korun, a český stát téměř 150 milionů, asi 3,3 miliardy korun. Zbývající peníze by podle obžaloby připadly Švýcarsku.

Czech Coal Services vlastní z poloviny pozdější spoluvlastníci MUS Vasil Bobela a Petr Pudil a z druhé poloviny nynější majitel MUS Pavel Tykač. Pokud soud rozhodne o odškodném, Pavel Tykač pošle svou část tam, kam patří, tedy na rozvoj severočeského regionu, uvedl Tykačův mluvčí Jan Chudomel.

Zdůraznil současně, že páteční verdikt je jen „mezikrokem“. Pokud bude pro protistranu nepříznivý, tak se proti němu určitě odvolá. Stejně tak může tribunál rozhodnout, aby potenciální poškození uplatnili své nároky v civilním řízení, dodal. V tom případě bude mít pro další Tykačův postup klíčový význam zdůvodnění verdiktu.

Bez účasti odsouzených

V trestní části procesu rozsudek do značné míry odpovídal návrhu prokuratury, byť soud uložil o něco nižší tresty.

V Bellinzoně by tentokrát neměl být nikdo z odsouzených. „Nikdo z obžalovaných se vyhlášení této časti rozsudku osobně nezúčastní, všichni využijí možnosti nechat se zastupovat svým švýcarským obhájcem,“ sdělila zástupkyně exmanažerů MUS Karolina Zelenková.

Česká republika promeškala možnost připojit se k trestnímu řízení a podle švýcarské prokuratury začala plně na celé věci spolupracovat až od začátku roku 2012. Po říjnovém verdiktu generální prokurátor Michael Lauber spolupráci s českými úřady od roku 2012 ocenil.

Obhájci exmanažerů MUS již během procesu ostře kritizovali nároky Pudila a Bobely. O Tykačových úmyslech vyjádřil pochybnosti odsouzený exmajitel MUS Koláček. „Zcela upřímně mu nevěřím. Pavel toho na charitu tolik nedává,“ řekl Koláček v říjnu po vynesení rozsudku. Podle něj je postup Czech Coal Services „jednoznačně cílevědomou záležitostí“.