Šéfové velkých technologických firem začínají mít vrásky z toho, zda budou mít dostatek energií na další rozvoj. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že spotřeba elektřiny datových center, umělé inteligence a sektoru kryptoměn se do roku 2026 zdvojnásobí. Zatím však není jasné, zda bude energeticky náročná AI impulzem k větší instalaci obnovitelných zdrojů, nebo povzbudí vývoj jaderných technologií. Těžební průmysl ve Spojených státech očekává, že špičkové technologie se stejně nakonec budou muset spolehnout na tradiční fosilní paliva.
Když se v březnu v texaském Houstonu shromáždili šéfové energetických společností na konferenci CERAWeek, největším setkání představitelů sektoru na světě, bylo hlavní téma jasné: umělá inteligence. Mezi energetiky se tak proplétali lidé z technologického odvětví a hledali potenciální dodavatele. Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates na akci prohlásil, že elektřina je klíčovým vstupem při rozhodování o tom, zda bude datové centrum ziskové.
Spojené státy a Irsko se zapotí
Krátce předtím IEA do své prognózy globální spotřeby elektrické energie poprvé zahrnula zmíněné technologické „žrouty“ a došla k závěru, že v roce 2026 budou potřebovat ke svému provozu při nejnáročnějším scénáři až kolem tisíce terawatthodin elektřiny. „Tato poptávka se zhruba rovná spotřebě Japonska. Pro zmírnění prudkého nárůstu spotřeby energie z datových center budou zásadní změny regulací a technologická zlepšení včetně zvýšení efektivity,“ konstatovala agentura. Pro srovnání, Česko loni spotřebovalo 58 terawatthodin.
V současnosti je ve světě na osm tisíc datových center, třetina připadá na Spojené státy, šestnáct procent na Evropu, desetina na Čínu. Agentura očekává, že poptávka amerických datových center vroste ze čtyř procent celkové americké spotřeby elektrické energie v roce 2022 na šest procent v roce 2026. Pro EU odhaduje růst konzumace elektřiny v tomto odvětví ve stejném období o padesát procent. Analýza společnosti Boston Consulting Group odhaduje, že do roku 2030 se využívání elektřiny v datových centrech v USA ztrojnásobí a bude odpovídat množství potřebnému k napájení čtyřiceti milionů amerických domácností.
Utáhnout datová centra bude zvlášť náročné pro Irsko, které svou daňovou politikou dokázalo do dublinské Silicon Docks přitáhnout firmy jako Meta, Google, Airbnb a X. Už v roce 2022 vysávala datová centra sedmnáct procent celkové spotřeby elektřiny v zemi, za dva roky by to mohla být při rychlém rozvoji AI dokonce třetina. IEA přitom podotýká, že umělá inteligence je mnohem energeticky náročnější než „starší“ digitální aktivity. Jeden prompt podle ní odpovídá desetinásobku spotřeby při zpracování typického příkazu pro vyhledávání na Googlu.
Těžaři vidí v AI podobnou šanci jako v LNG
Je tak pochopitelné, že tlak na rychlý přísun další energie bude velký. A důležitým tématem začíná být otázka, jaké zdroje by byly nejvhodnější. Někteří experti věří, že většinu nárůstu poptávky vykryjí ty nízkoemisní. A propagátoři dekarbonizace hovoří o tom, že AI by mohla být tahounem zeleného přechodu.
„Umělá inteligence a strojové učení mohou pomoci zlepšit design a výrobní procesy v sektoru obnovitelné energie, ale možná nejdůležitější je, že mohou také výrazně zvýšit účinnost při výrobě energie,“ uvádí kupříkladu The Renewable Institute. Odvolává se na to, že testování nového programu předpovědí počasí v IBM už pomohlo zlepšit jejich přesnost a snížit tak náklady na výroby elektřiny z fotovoltaiky.
Část odborníků ale zdaleka není tak optimistická. Bývalý americký ministr energetiky USA Ernest Moniz v Houstonu uvedl, že energetické společnosti se budou muset více opřít o zemní plyn, uhelné a jaderné elektrárny, aby pomohly uspokojit nárůst poptávky. „Nepostavíme sto gigawattů nových obnovitelných zdrojů za pár let,“ podotkl podle The Wall Street Journal. Někteří těžaři si tak dělají naděje, že se blíží zlatá éra zemního plynu.
Zakladatel investiční společnosti Energy Capital Partners Doug Kimmelman řekl Financial Times, že plyn je jediným nákladově efektivním zdrojem schopným zajistit spolehlivé napájení 24 hodin denně sedm dní v týdnu, které velké technologické společnosti žádají. „Bez plynu se to neobejde,“ věří podle britského deníku i Toby Rice, šéf společnosti EQT, jednoho z největších producentů plynu v USA.
Domnívá se, že technologický sektor bude pro těžaře z břidlic příležitostí srovnatelnou s LNG, jenž v posledních letech zažívá velký boom zejména díky exportu do Evropy. „Máme opravdu úžasný rozvíjející se trh s LNG. Ale je tu nový rozvíjející se trh, ze kterého jsou lidé stejně nadšení, což je poptávka po energii,“ prohlásil Rice.
Sny o jaderné fúzi
Prezident Joe Biden se přitom v době, kdy odborníky po celém světě znepokojují teplotní rekordy, snaží o dekarbonizaci a v rámci zákona o snižování inflace (IRA) připravil pobídky pro obnovitelné zdroje. A firmy někde začínají být pod tlakem, aby více zezelenaly.
V Kalifornii na podzim guvernér Gavin Newsom podepsal zákon, který všem soukromým společnostem s ročními celosvětovými příjmy nad miliardu dolarů nařizuje od roku 2026 zveřejňovat, kolik uhlíku vyprodukují ve svých provozech a od roku 2027 i ve svých dodavatelských řetězcích. Očekává se, že by stejné požadavky časem mohly mít i další státy.
Zvýšení poptávky v technologickém sektoru tak může kolidovat se emisními závazky společností. Kupříkladu firma Domination Energy z Virginie očekává, že bude muset vybudovat alespoň jednu plynovou elektrárnu. „Do roku 2050 budeme mít čistou nulu. Stále tomu absolutně věříme. Ale růst poptávky to nyní komplikuje,“ připustil šéf firmy Robert Blue.
Nízkoemisním řešením situace by mohlo být jádro. Šéf OpenAI Sam Altman dokonce věří tomu, že odpovědí na energetickou náročnost umělé inteligence bude jaderná fúze. „Neexistuje žádný způsob, jak to zvládnout bez průlomu, potřebujeme fúzi,“ citovala ho CNN. Kritici však tvrdí, že lidstvo je od komercializace jaderné fúze vzdáleno ještě desítky let a Altmanovo snění je ukázkou toho, že sektor ve skutečnosti nemá realistickou představu o tom, jak energii zajistit.
Někteří experti zdůrazňují, že i výstavba konvenčních jaderných reaktorů je v současnosti během na dlouhou trať a AI bude potřebovat energii mnohem dříve. „Technologický sektor nebude čekat sedm až deset let na vybudování této infrastruktury,“ podotýká Rice.
