Vlády po celém světě v poslední dekádě podnikly řadu opatření proti daňovým únikům. Nedávná studie výzkumné skupiny EU Tax Observatory z Paris School of Economics ale ukazuje, že tyto kroky mají zatím pouze dílčí výsledky. V daňových rájích stále končí velké množství korporátních zisků, loni to byl bilion dolarů. Z evropských zemí z toho profituje především Nizozemsko a Irsko.
Země spolu v posledních letech při potírání daňových úniků daleko více spolupracují. K mnohostranné výměně bankovních informací od roku 2017 přistoupila více než stovka států. Přelomovou se pak v roce 2021 stala mezinárodní dohoda o minimální patnáctiprocentní dani z příjmů velkých společností, k níž se přidalo téměř 140 zemí. Některé se zároveň pokusily udržet velké společnosti doma zlepšením podmínek. USA například v éře Donalda Trumpa snížily korporátní daň z 35 na 21 procent.
Desetina daní je zmařena
„Navzdory ambiciózním politickým iniciativám nevykazuje přesouvání zisků žádné známky poklesu,“ konstatuje ve své studii EU Tax Observatory. Tvrdí, že v důsledku toho vzniká celosvětová ztráta zhruba desetiny vybraných daní z příjmu právnických osob. Podotýká však, že bez zmíněných státních iniciativ by byla situace horší. Nárůst ztrát se v posledních letech alespoň zastavil.
Zmíněný bilion dolarů, které korporace loni přesunuly do daňových rájů, odpovídá šesti procentům celkových globálních firemních zisků. Studie v této souvislosti upozorňuje na to, že většina společností není nadnárodních, a má tak omezenou schopnost dostat zisky do míst s nízkými daněmi. „To vytváří fiskální nespravedlnost, protože menší aktéři v ekonomice musejí přispívat více než ti nejbohatší,“ řekl Deutsche Welle koordinátor výzkumu Idann Gidron.
EU Tax Observatory vytipovala třináct hlavních lokalit, které firmy mezi lety 2016–2020 využívaly nejčastěji. Zdůrazňuje ale, že získat přesné statistiky je obtížné. Na prvním místě každopádně stojí Nizozemsko, následované Irskem a Švýcarskem. Z evropských zemí se mezi daňové ráje dostalo ještě Lucembursko a Belgie. „Lidé mají tendenci si myslet, že přesouvání zisků souvisí se zeměmi v Karibiku, ale daňové ráje, které přitahují většinu zisků, jsou ve skutečnosti v Evropě,“ vysvětlil Gidron.
Hlavní evropské daňové ráje v roce 2020, za který jsou poslední přesné údaje, získaly díky přesouvání zisků na daních dalších 33 miliard dolarů, což je více než HDP zemí jako Senegal, Honduras nebo Bosna. V absolutních číslech si nejvíce pomohlo Nizozemsko s jedenácti miliardami, ale Irsko vévodí žebříčku poměru daní. Z přesunů zisků mu v roce 2020 plynulo 58 procent daně z příjmů právnických osob.
Epicentrem irského bohatství je část Dublinu známá jako Silicon Docks. Sídlí tam důležité evropské základny některých z nejbohatších firem světa jako Meta, Google, Airbnb a X, dříve známý jako Twitter. Irsko je přilákalo na sazbu korporátní daně 12,5 procenta.
Ústav Economic and Social Research Institute uvádí, že díky tomu nyní více než čtvrtina irských daní pochází z příjmů právnických osob, evropský průměr je přitom nižší než deset procent. Loni ostrovní stát na firemních daních vybral 4,5 tisíce eur na obyvatele, což je skoro pětkrát více než v případě Francie a Německa.
Irsko řešilo, jak daně utratit
Irská vláda tak nedávno řešila kuriózní problém, co si počít s přebytkem rozpočtu, který letos zřejmě dosáhne deseti miliard eur. Pro příští rok díky příjmům ze zdanění především amerických farmaceutických a technologických korporací očekává dokonce převis šestnáct miliard. Země zkraje podzimu zvažovala, zda tyto prostředky investovat do bydlení, zdravotnictví, výstavby metra v Dublinu, nebo je nechat na horší časy.
„Ať udělají cokoli, někteří lidé budou naštvaní,“ poznamenal tehdy komentátor The Irish Times Cliff Taylor. V říjnu Dublin oznámil, že se chystá podstatnou část příjmů vložit do dvou nových státních investičních fondů, které budou financovat dekarbonizaci, digitalizaci, problémy stárnoucí populace a budoucí ekonomické výzvy.
Vláda podotýká, že musí využít příležitosti, protože tyto příjmy jsou nepředvídatelné. Irsko souhlasilo s plánem minimální korporátní daně ve výši patnácti procent, která bude zaváděna od příštího roku. The Irish Times nedávno uvedly, že se toto zvýšení dotkne až 1600 v zemi působících nadnárodních společností. Je tak otázka, jak to ovlivní další daňové výběry Dublinu.
EU Tax Observatory ovšem podotýká, že s nadějí vyhlížená dohoda o minimální dani byla oslabena různými mezerami ve formě úlev a výjimek. Aktuální studie OECD tvrdí, že více než třetina globálních čistých zisků je nakonec zdaněna méně než patnácti procenty. Ve více než polovině případů se to v důsledku různých pobídek týká zemí, které mají oficiální sazby vyšší než patnáct procent.
Manévry se zisky mají nejen své vítěze, ale i své poražené. Pařížští výzkumníci odhadují, že americké korporace přesouvaly v posledních letech do daňových rájů téměř polovinu svých zahraničních zisků. Je to dáno mimo jiné tím, že velké firmy ze Spojených států působí často v odvětvích, ve kterých je snazší tyto pohyby realizovat. Přesto jsou to nakonec evropské země s vyššími daněmi, které přesuny nejvíce trpí. EU tak ztrácí téměř pětinu daňových výběrů.
A v případě některých zemí je situace ještě horší. Německo přichází zhruba o čtvrtinu těchto příjmů, v roce 2020 to bylo sedmnáct miliard dolarů. Podobně je na tom neunijní Británie s patnácti miliardami. O čtvrtinu korporátních daní přichází i Maďarsko.
