Tržby v textilním a oděvním průmyslu loni rostly o 2,7 procenta na 53,5 miliardy korun. Rychleji rostl oděvní průmysl, a to o 6,3 procenta na 7,3 miliardy korun. Textilní průmysl rostl o 2,2 procenta. Ještě rychleji než tržby rostly mzdy, avšak produktivita práce stagnovala, vyplývá z tiskové zprávy Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK). Ve statistice jsou firmy, které mají alespoň 20 zaměstnanců.
Platy se zvyšovaly průměrně o 4,6 procenta, firmy tedy reagovaly na obecný tlak na zvyšování mezd a zároveň na nedostatek zaměstnanců. Průměrná mzda však stále zůstává hluboko pod celostátním mzdovým průměrem a loni dosáhla 20 200 korun.
Rychleji rostla mzda v oděvním průmyslu, a to o více než šest procent. Loni činila 16 100 korun, což je o 6100 korun méně než v průmyslu textilním. Kožedělný průmysl se pohybuje mzdově mezi těmito hodnotami.
Podniky loni nabíraly nové zaměstnance, v textilním a oděvním průmyslu jich bylo 33 400, což je nárůst 2,9 procenta. Po letech, kdy tato odvětví propouštěla, trvá mírný růst ekonomických ukazatelů v posledních třech letech. Do budoucna však hrozí omezování výroby či její ukončení z důvodu nedostatku kvalifikované pracovní síly.
"Řada textiláků a obuvníků je v předdůchodovém věku a chybí vzdělaní mladí. V současnosti nejsou některé firmy schopné sehnat ani nekvalifikované lidi, kteří by chtěli pracovat, proto se poohlížejí po zahraničních pracovnících," řekla tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace Vlasta Mayerová.
Vše o textilním průmyslu čtěte zde >>>
Loni rostl také export, textilákům o 5,4 procenta, oděvní průmysl vyvážel dokonce o třetinu více v porovnání s rokem 2015. Zčásti však jde reexport. Zatímco textil si drží kladnou bilanci zahraničního obchodu, u oděvního je záporná.
"Loni se potvrdil dlouhodobý růstový trend tohoto odvětví průmyslu, který se nastartoval už v roce 2010. Růst tržeb i mezd je pozitivní, méně pozitivní je, že se nedařilo udržet růst produktivity práce. Jedním z hlavních důvodů je obtížné vyrovnávání s výrazným růstem ceny práce doprovázeným zvýšenou fluktuací zaměstnanců a s ní související potřebou zapracovávat stále nové pracovníky, kteří zpočátku nedosahovali požadovaných výkonů," uvedl výkonný ředitel ATOK Jiří Česal.
