Praha bez Vltavy by nebyla městem, jaké známe z ikonických pohledů přes Karlův most na Hradčany. Přesto se metropole k řece chová dost macešsky. Vedle romantických míst hyzdí břehy brownfieldy, zemědělské plochy či sklady, které brání přístupu k vodě. Nyní metropole chystá projekty, které to mohou změnit – od nových parků přes úpravu náplavek až po unikátní plovoucí lázně.
Čerstvá zeleň
Na soutoku Berounky a Vltavy na jižní hranici Prahy nedaleko Modřanského cukrovaru vznikne na rozloze více než 1300 hektarů přírodní park Soutok. O území parku se dělí pět městských částí a město Černošice, i proto mu dosud chyběl jasný koncept. Podoba budoucího parku vzejde z pera vybraného krajinářského architekta nebo urbanisty, který zpracuje krajinný masterplan.
Projekt podobného rozsahu se už rozběhl na jednom z největších a nejcennějších přírodních míst v Praze – v Trojské kotlině. „Končíme teď tři dílčí projekty. Prvním je úprava trojského nábřeží s protipovodňovou ochranou zoologické zahrady, druhým studie na novou lávku propojující Podbabu a Troju přes Císařský ostrov a třetím projektem je oživení celého ostrova, v jehož rámci se rozšířilo koryto řeky a vznikl povodňový park,“ shrnul aktuální stav koordinátor projektu architekt Marek Kundrata.
Dál proti proudu mezi holešovickým přístavem a mostem Barikádníků zmizelo odtahové parkoviště a zbytky překladiště. Místo teď čeká na novou identitu. „Debatu o budoucnosti tohoto zajímavého prostoru u řeky jsme otevřeli v roce 2017. Spolu s občany jsme definovali, že chceme místo skvělé pro sport, pikniky i procházky, které bude zároveň součástí zeleného pásu nábřeží kolem Holešovic,“ popsala záměr místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová. Příští rok se zde začne rodit park U Vody podle vítězného návrhu urbanisticko-krajinářské soutěže od studia YYYY. Počin za 25 milionů korun vznikne díky grantu z Norských fondů.
Park v džungli
K nejzajímavějším vltavským projektům patří nový přírodní park na Rohanském a Libeňském ostrově. Na podobu parku Maniny v meandru Vltavy byla nedávno vyhlášena mezinárodní soutěž. „Úpravy tohoto rozsáhlého území otevřou obyvatelům Prahy místo, které je v současné době obtížně přístupné, zároveň však navazuje na hustě obydlené čtvrti Karlína a Libně,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
I ve spolupráci se soukromými investory, mezi něž patří společnosti Skanska Reality, Trigema a Sekyra Group, vznikne koncepce pro zelené území o rozloze 56 hektarů a studie povodňového parku, který by si měl zachovat charakter městské divočiny a chránit město před povodní. Již letos se má začít s prvními dvěma fázemi projektu, během nichž vzniknou dvě tůně. Zásadní pak bude třetí, poslední fáze, která tůně propojí v nový kanál. Ten zajistí zpomalení proudu řeky během povodní.
Kam plují náplavky
Do ikonických pohledů vkládají svůj dílek skládačky také pražské náplavky. S jejich kultivací začalo hlavní město v roce 2017, kdy získaly svého dvorního architekta Petra Jandu ze studia brainwork. Podle mezinárodně uznávané studie, kterou jeho tým vytvořil, postupně probíhá revitalizace na Dvořákově, Rašínově a na Hořejším nábřeží. Její součástí je i šestadvacet kobek, které doplnily otočné skleněné čočky. „Je to fascinující počin, který vzbudil pozornost i daleko za našimi hranicemi,“ chválí nápad Petra Jandy urbanista Pavel Hnilička. V kobkách teď sídlí kavárny a je tu i prostor pro výstavy a nejrůznější workshopy.
„Domnívám se, že pražské náplavky byly a jsou i dnes v životě hlavního města z mnoha hledisek nenahraditelné. Jde o nejatraktivnější část hlavního města nabízející mnoho krásných pohledů ze břehů i z vodní hladiny. Náplavky se staly ojedinělou evropskou lokalitou, kterou návštěvníci hlavního města vyhledávají stejně jako jiné významné dominanty. Časem se samozřejmě mění, ale domnívám se, že tím správným směrem,“ říká kurátor pražských náplavek Petr Hozman.
Změnou projde také mobiliář náplavek. Budou osazena pítka, nové speciálně navržené lavice, podzemní koše a plovoucí i samostatně stojící toalety. Přibude rovněž nový systém osvětlení.
Unikát
Architekt Petr Janda a jeho tým mají však v zásobě ještě další projekty svázané s pražskými náplavkami. Od roku 2009 se zabývají návratem pražských říčních lázní v původní pozici pod vyšehradskou skálou. Přes deset let připravovaný záměr se nyní dal opět do pohybu.
Projekt plovoucích lázní je skutečně unikátní. Petr Janda za něj v loňském roce získal prestižní ocenění Architizer A+ Awards za nejlepší dosud nerealizovaný projekt v kategorii sportu a rekreace. Porota ocenila především architektonickou vyváženost návrhu a harmonické propojení s lokalitou.
Bazén vznášející se na řece, vířivé koupele, sauny i místo pro odpočinek mohou z náplavek učinit atraktivní cíl i pro letní večery vhodné ke koupání.
Video: jaké změny čakají Prahu v příštích letech
Nové výhledy
Na lázně naváže terminál lodní dopravy, který uleví náplavce od kotvících lodí a otevře výhledy na Prahu. „Každodenní provoz na náplavkách nás přesvědčuje o smysluplnosti tohoto projektu. Díky němu by se část provozu osobní lodní dopravy koncentrovala do epicentra tvořeného terminálem ve tvaru T s pohodlným nástupem na všechny typy vltavských lodí,“ říká Janda.
Přemíra kotvících lodí totiž podle architekta Pavla Hniličky ruší atmosféru náplavek a brání lidem v bezprostředním kontaktu s vodou. „Z některých plavidel se stala doslova bariéra a voda se pak ztrácí. Ideální je například forma lodě bratří Formanů, která je nízká,“ říká architekt.
Jiná plavidla se mohou těšit na novou podobu podolského přístavu. Celková revitalizace zhruba za tři sta milionů korun, jejíž koncept připravili MS architekti, zpřístupní veřejnosti celou linii břehů i na takzvané zelené kose, kde je nyní řada ploch využita pro sklady.
Obnovit se má i historická budova Českého yacht klubu, která byla v roce 2008 prohlášena národní kulturní památkou. Mimo to město postaví pro sportovce i novou klubovou základnu odpovídající současným potřebám. Úpravy by měly trvat zhruba dva roky.
Znovuobjevené plány
Úpravou břehů projdou i známé pražské ostrovy a poloostrovy. Architekt Krištof Hanzlík, v jehož režii je projekt úpravy břehů na Střeleckém ostrově, vidí na současném řešení ostrova mnoho chyb. „Rekonstrukce z roku 2011 je nekoncepční. Nereaguje vůbec na dané místo a mohla by být víceméně kdekoli. Dvě vytvořená schodiště jsou navíc špatně technicky řešena, kvůli povodním by měla být zapuštěna do terénu,“ hodnotí architekt. Studie s různými variantami zpracovaná v roce 2017 studiem Coll Coll se nedávno dočkala znovuobjevení a rozproudila debatu. Podle architektových slov tak naděje na dotažení projektu znovu ožila.
Přípravy běží také na Štvanici. S výsledky práce ateliéru manželů Kolaříkových se Pražané seznámí již letos v létě. „Revitalizace by měla zlepšit podmínky pro žádoucí aktivity, které se již na ostrově dějí. Konkrétně navrhujeme lepší přístupy k řece, novou pláž, posílení přírodního charakteru prostředí a svobody pohybu v něm. Mohla by vzniknout také dočasná adaptovaná replika bývalého zimního stadionu, která je iniciována Gustavem Bubníkem mladším,“ láká na novou podobu ostrova architekt Radek Kolařík a dodává, že změny budou pozvolné a obyvatelům by měly připadat nenápadné a přirozené.
Oživení se dočká i Čapadlo Hollar. Na malém poloostrůvku pod hranou Smetanova nábřeží se nyní koná mnoho kulturních akcí, zastavují tu vory a v zimě se tu bruslí. Současné řešení tohoto oblíbeného místa v centru Prahy je ale pouze dočasné a architektonický ateliér Cosmo by měl brzy představit jeho budoucí podobu.
Pod mostem
Praze přibudou i nové mosty. Již letos vznikne betonová lávka HolKa spojující karlínský a holešovický břeh a na základní kámen se poklepe také kubistickému tramvajovému mostu mezi Podolím a Smíchovem. Na řeku se však vážou hlavně místa pod mostními konstrukcemi, která jsou často šmouhou na tváři města. Právě na to mysleli u svého návrhu Dvoreckého mostu architekti z Ateliéru 6.
„Když se staví most, moc se neřeší, co bude pod ním. My se rozhodli tento prostor na podolské straně vyřešit jako volnočasové centrum s arénou pro kulturní akce a workshopy, doplněné boulderovou stěnou a skateparkem,“ řekl výtvarník Krištof Kintera, kterého Atelier 6 přizval ke spolupráci. Smíchov získá novou kavárnu zapuštěnou ve svahu a informační centrum.
