Peking začíná plnit svůj slib z konce loňského roku, kdy se administrativa prezidenta Si-Ťin-pchinga zavázala rychleji než dosud čistit mohutně znečištěné prostředí zejména čínských velkoměst a aglomerací.
Nové nařízení, o němž minulý týden informovala světová média, vydala Komise pro národní rozvoj a reformu, která má na starosti plánování vybraných oblastí ekonomiky. V největších městech, jako jsou Peking nebo Šanghaj, a v aglomeracích, například v deltě Velké řeky, budou platit pravidla ještě přísnější. Nebude se tam smět používat uhlí s obsahem popela přesahujícím 16 procent a obsahem síry přesahujícím jedno procento.
Čistší vzduch
Opatření má vést ke splnění střednědobého cíle čínské vlády omezit podíl uhlí na celkové spotřebě energie ze současných 65 na maximálně 62 procent. Zároveň chce do roku 2020 snížít podíl uhlí na vytápění ze současných 50 na 40 procent. V praxi to znamená, že by uhlí mělo zůstat doménou výroby elektřiny, zatímco ostatní spotřebitelé by se měli přeorientovat na ekologicky šetrnější paliva.
Dva dny poté, co Peking opatření zveřejnil, se však začaly objevovat zprávy, že omezení se nebudou týkat elektráren, napsal server worldcoal.com. V tom smyslu citovala dva čínské zdroje (nejmenované, ale údajně vysoko postavené) i agentura Reuters. „Tohle nařízení se nás nedotkne. Nevztahuje se na elektrárny, takže budeme dál kupovat od australských těžařů, pokud to bude cenově výhodné,“ řekl člen managementu jednoho z velkých výrobců elektřiny.
Pokud mají pravdu, nastal problém zřejmě ve výkladu nařízení, sepsaného pěkně po čínsku způsobem tajnosnubným. Nařízení totiž zmiňuje špičkovou kategorii uhlí pod názvem „san-mej“ (používá se například pro vytápění hotelů a restaurací), zatímco ostatnímu uhlí říká „komerční“. „Není přesně jasné, co je uhlí san-mej a co je komerční uhlí,“, řekl Reuters obchodník z velké mezinárodní firmy, jež se obchodem s uhlím zabývá. „Ale i nám potvrdili čínští výrobci elektřiny, že se na ně opatření nevztahuje.“
