„Spojení do jedné skupiny umožní lépe čelit nepříznivé situaci na energetickém trhu. Abychom obstáli, bude třeba významně racionalizovat provoz jednotlivých společností,“ uvedl Tykač v reakci na rozhodnutí ÚOHS.
Poté, co Tykač získal podíly od dvou dosavadních spolumajitelů Tomáše Fohlera a Jana Dienstla, kontroluje nyní sto procent Severní energetické. „Zatímco Tomáš Fohler se rozhodl ukončit své aktivity v oblasti hnědouhelné energetiky, s Janem Dienstlem jsem se dohodl na pokračování spolupráce. Získá také podíl na celé skupině,“ popsal Tykač.
Součástí skupiny je i důl Vršany
Kromě dosavadního majetku Severní energetické bude v téže skupině také důl Vršany, obslužná společnost Coal Services a další firmy orientující se na specifické potřeby v rámci hnědouhelné energetiky.
Úřad se ve správním řízení zabýval zejména oblastmi dodávek hnědého uhlí, výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie, obchodu s elektřinou či výroby a dodávek tepelné energie. Právě v těchto sférách se totiž aktivity Czech Coal Group a Severní energetické překrývají nebo na sebe navazují.
Nakonec úřad podle předsedy Petra Rafaje dospěl k závěru, že posuzované spojení nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích.
| Severní energetická |
|---|
| Současné jméno nese společnost od srpna 2013, předtím byla jako Litvínovská uhelná součástí skupiny Czech Coal. Litvínovská uhelná vznikla v roce 2008 při dělení někdejší Mostecké uhelné. Majiteli Severní energetické jsou finančníci Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent), 40 procent firmy pak patří společnosti Haltixar, za kterou stojí Pavel Tykač. Fohler koncem loňského roku oznámil, že z firmy odejde, Tykač pak řekl, že by se Severní energetická měla opět stát součástí Czech Coal. |
| Severní energetické patří povrchový důl ČSA, který má nejistou budoucnost. Kvůli územním limitům těžby, které chrání obec Horní Jiřetín před zbořením a nedovolují těžbu na okraji Litvínova, je důl se zásobami zhruba 20 milionů tun uhlí v útlumu, skončit by měl kolem roku 2022. Za limity těžby se nachází 750 milionů tun uhlí, které by podle Dienstla umožnily prodloužit životnost dolu o 150 let. Vláda loni v říjnu rozhodla ponechat limity na dole ČSA v platnosti. |
| Společnost provozuje i utlumovaný hnědouhelný důl Kohinoor a hlubinný důl Centrum, který letos s těžbou skončil. |
| Společnost předloni získala od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA, čímž získala přístup zhruba k milionu tun uhlí. Těžba hlubinným způsobem zde potrvá zhruba pět let. |
| V roce 2013 Severní energetická koupila od ČEZ tepelnou elektrárnu Chvaletice na Přeloučsku s instalovaným výkonem 4 x 200 MW. |
| Loni firma zaznamenala nárůst těžby o devět procent na čtyři miliony tun, v roce 2014 vytěžila 3,7 milionu tun a rok dříve 3,4 milionu tun hnědého uhlí. V roce 2014 měla společnost výnosy 5,8 miliardy a vykázala čistý zisk 1,35 miliardy korun. |
| Firma k 31. prosinci 2014 zaměstnávala 946 lidí, kvůli útlumu těžby ale již desítky lidí propustila. |
| Czech Coal Group |
|---|
| Skupinu Czech Coal v současné době tvoří především těžební společnost Vršanská uhelná a.s. a řada obslužných společností. |
| Vršanská uhelná vznikla v roce 2008 při dělení někdejší Mostecké uhelné a zůstala v majetku skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Nedávná debata o prolomení těžebních limitů se jí příliš netýká, společnost má totiž zásoby s nejdelší životností v ČR v rámci stávajících limitů. |
| Společnost provozuje lom Vršany, který leží v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve, jižně od Horního Jiřetína. Zásoby uhlí v lomu jsou odhadovány na 323 milionů tun a ve Vršanech se může těžit nejméně do konce 50. let tohoto století. V roce 2013 navíc uzavřela Vršanská uhelná dlouhodobou smlouvu s ČEZ o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. |
| Vršanské uhelné loni vzrostl objem těžby zhruba o čtyři procenta na 6,7 milionu tun, v roce 2013 vytěžila 6,85 milionu tun hnědého uhlí. |
| Vršanská uhelná zaměstnává zhruba 600 lidí. |
