Jednání o unijním embargu na ruskou ropu zkomplikovaly požadavky členských států, kterého ho oslabují. Už celkem pět zemí žádá nebo zvažuje možnost několikaletých výjimek z chystaného zákazu dovozu suroviny z Ruska. Východní členové EU navíc možná dostanou více peněz na modernizaci své ropné infrastruktury. Například maďarský MOL přitom nyní profituje z výhodných nákupů suroviny ze sankcionované země.
Evropská komise stále ladí podmínky embarga, aby vyhověla členským zemím a sedmadvacítka dospěla k jednotnému postupu. Hlavním odmítačem zákazu podle dostupných informací nadále zůstává Maďarsko, jednoznačný průlom nepřinesla ani cesta šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové do Budapešti. „Diskuze s premiérem Viktorem Orbánem pomohla objasnit záležitosti týkající se sankcí a energetické bezpečnosti. Dosáhli jsme pokroku, je však třeba další práce,“ připustila Leyenová v pondělí večer na Twitteru.
Maďarsko už dříve dosáhlo výjimky na nákup ruské suroviny do konce roku 2024, ale zřejmě žádá i pomoc s přeorientováním na jiné zdroje. Budapešť tvrdí, že zákaz nesmí mít dopad na maďarské občany, a vyjádřila obavy ohledně nutnosti modernizace rafinerií, zásobníků a dalších zařízení. Brusel tak podle Reuters zvažuje, že vnitrozemským státům závislým na ropovodech nabídne finanční pomoc při úpravách ropné infrastruktury. Dosud však není jasné, v jakém objemu.
Výhodná ruská ropa
Současná situace přitom nahrává maďarskému ropnému a plynárenskému gigantu MOL. Společnost provozuje tři rafinerie, mimo jiné Slovnaft v Bratislavě, který podle majitelů zatím dokáže zpracovat jen ruskou ropu. Z rafinerie vede produktovod i do České republiky. Vzhledem k poklesu zájmu o ruskou ropu ji nyní MOL může nakupovat se slevou.
Podle deníku SME se tak rozdíl mezi surovinami typu Brent a Urals vyšplhal až na 36 dolarů. Průměrná marže rafinerií nakupujících ruskou ropu tak v uplynulých měsících vyskočila desetinásobně v porovnání s loňským průměrem. Zatímco loni se pohybovala kolem tří až čtyř dolarů na barel, momentálně je to víc než třicet dolarů, konstatoval slovenský list.
Za zájmy Slovnaftu lobbuje i slovenská vláda, která též požádala o odklad embarga. Český kabinet o něj usiluje kvůli obavě z nedostatku kapacity v ropovodu TAL, jenž přivádí surovinu do potrubí IKL a následně do dvou českých rafinerií.
Odklady lákají i přímořské státy
Technický ředitel českého provozovatele ropovodů Mero Zdeněk Dundr v úterý uvedl, že nyní je možné zvýšit v TAL přepravu o jednotky milionů tun ročně, větší zvýšení si podle něj žádá úpravy. Do litvínovské rafinerie bude přitom třeba touto cestou dodat 3,5 milionu až čtyři miliony tun ropy ročně jako náhradu za ruskou surovinu, která dosud proudí ropovodem Družba.
Bratislava by měla získat stejnou výjimku jako Budapešť, Praha o půl roku kratší. Odklad už ale chce i Bulharsko a váhavé je v tomto směru Chorvatsko. „Naše pozice je jasná. Pokud bude výjimka pro některé země, chceme ji také. Pokud ji nedostaneme, nepodpoříme sankce,“ prohlásil bulharský vicepremiér Asen Vasilev.
Výjimka pro řecké rejdaře
Z Bruselu ale zaznívá, že přímořské státy jsou z hlediska energetické bezpečnosti v lepší situaci než státy vnitrozemské. A podobné názory sdílejí i experti. „Chorvatsko není ve špatné pozici, protože víceméně dováží ropné produkty ze Středomoří, konkrétně z italských rafinerií. Pokud jde o zemní plyn, máme terminál LNG, který umožňuje významné dodávky z jiných zemí než z Ruska,“ řekl minulý týden energetický analytik Igor Dekanić zpravodajskému kanálu N1.
Na druhé straně je však podle Bloombergu Brusel ochotný ustoupit přímořským státům v čele s Řeckem v otázce námořní přepravy ruské ropy. Upustil od navrhovaného zákazu vozit ji plavidly ve vlastnictví EU do třetích zemí, tvrdí agentura. Řekové přitom vlastní více než čtvrtinu globální kapacity ropných tankerů. Komise však trvá na zákazu poskytování služeb týkajících se transportu ropy a ropných produktů včetně pojištění.
