Unipetrol po devíti letech vyplatí dividendu, akcionářům rozdá miliardu

ilustrační foto,

ilustrační foto, Zdroj: ctk

ČTK
Valná hromada petrochemické společnosti Unipetrol dnes potřebnou nadpoloviční většinou hlasů schválila vyplatit za loňský rok dividendu 5,52 koruny na akcii. Firma loni vykázala rekordní čistý zisk přes sedm miliard korun. Celkový podíl na zisku přiznaný akcionářům činí zhruba miliardu korun. Dividendu firma vyplatila naposledy za rok 2007. Rozhodným dnem pro právo na dividendu je 14. červen. Dividenda je splatná 21. září 2016, výplata končí 21. září 2019.

Minoritní akcionáři však s částkou nesouhlasí, například Paulinino Limited, za kterým stojí česko-slovenská skupina J&T, navrhovala 15 korun. Některé návrhy byly i vyšší. „Dividenda je relativně nízká na to, jak málo je Unipetrol zadlužený a jaký zisk loni vytvořil,“ řekl analytik Petr Hlinomaz.

Vyšší dividendu by si dokázal představit také analytik Komerční banky Miroslav Frayer. „Schválená výše představuje necelá tři procenta vzhledem k aktuální ceně akcií firmy. Což je v porovnání se sektorem podprůměr,“ doplnil Frayer.

Představenstvo Unipetrolu však upozornilo, že jím navržená výše dividendy je odpovídající a umožňuje firmě financovat investiční projekty, včetně stavby nové polyetylenové jednotky. „Ta je největším petrochemickým projektem v historii České republiky. Návrh představenstva bere v úvahu rovněž rizika plynoucí z proměnlivého makroekonomického prostředí,“ řekl generální ředitel Unipetrolu Marek Switajewski.

S výší dividendy nesouhlasí například finanční skupina J&T, která stojí za společností Paulinino Limited, jež vlastní 23,7 procenta Unipetrolu. Polská skupina PKN, jejíž součástí je Unipetrol od roku 2005, drží 63 procent, zbytek je ve vlastnictví investičních fondů a menšinových akcionářů. Paulinino Limited navrhovalo 15 korun na akcii.

„Výše dividendy je pouze zástupné téma celé situace, která v Unipetrolu nastala. Hlavní problém je v tom, že Poláci se k Unipetrolu chovají bez ohledu na aktuální vývoj situace. Dělají kroky, které jdou jednoznačně na úkor minoritních akcionářů Unipetrolu,“ uvedl energetický poradce J&T Michal Šnobr.

Unipetrol podle něj slouží skupině PKN jen k tomu, aby navyšoval zhodnocení akcionářům PKN, nikoliv akcionářům Unipetrolu. Šnobr chce, aby se k nim PKN choval podobně, jako se chová ke svým akcionářům v Polsku.

„Přes obrovské ztráty v minulých letech tam PKN vyplácí už čtvrtou dividendu v řadě s rostoucí tendencí. Pokud nedojde ke změně politiky, tak se jako minoritní akcionáři budeme bránit soudní cestou,“ dodal Šnobr. S upřednostňováním akcionářů PKN však Switajewski nesouhlasí. „K akcionářům PKN Orlen a Unipetrolu přistupujeme naprosto stejně,“ doplnil.

Debata menšinových vlastníků s členy představenstva Unipetrolu byla v průběhu valné hromady občas velmi bouřlivá. Část akcionářů nesouhlasila například s nedávnou zpětnou koupí neratovické Spolany, financováním společnosti, malou výší investic nebo výplatou odměn pro vedení firmy. Při haváriích etylenové jednotky v Litvínově nebo v rafinérii v Kralupech podle nich byla zanedbána prevence. Představenstvo Unipetrolu tyto argumenty odmítlo.

Unipetrol se loni přehoupl do rekordního čistého zisku 7,036 miliardy korun z předloňské ztráty 556 milionů korun. Ztrátu společnost vykazovala každoročně od roku 2011. Tržby za loňský rok klesly o 12 procent na 108,9 miliardy korun.