Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to dnes americký ministr obchodu Wilbur Ross. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker tento krok označil za protekcionismus, který EU nenechá bez odpovědi. "Z obchodní války ale nakonec neprofituje nikdo," varuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda s tím, že opatření může uškodit i českému hospodářství. Akcie amerických ocelářů zareagovaly růstem.
Spojené státy zavedly nová cla na ocel a hliník 23. března. Evropská unie měla doposud z placení těchto poplatků výjimku. Brusel varoval, že v případě uvalení cel přikročí k odvetným opatřením. Na americké rozhodnutí o clech bude EU podle šéfa Evropské komise Junckera reagovat sporem u Světové obchodní organizace a zavedením cel na různý dovoz z USA.
"Budeme bránit zájmy unie plně v souladu s mezinárodním obchodním právem," uvedl Juncker.
"Je to nepochopitelné, protože Trump útočí na nejbližší spojence v době, kdy je potřebuje v boji proti merkantilismu a nekalým obchodním praktikám Číny, které sahají od krádeží duševního vlastnictví až po omezování práv investorů," uvedl dnes statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban. Rozhodnutí podle něj bude mít dopad i na české výrobce oceli. Pro české výrobce by cla znamenala škodu 3,6 miliardy korun, spočítali analytici Deloitte. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji vyčísluje na zhruba 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun) za rok. Z Česka se do USA dovážejí především výrobky s vyšší přidanou hodnotou jako trubky, kolejnice nebo ocel do transformátorů.Ročně do USA míří 130 tisíc tun oceli, což je 2,8 procenta celkového českého vývozu oceli. Hodnota této oceli ale činí pět miliard korun, což je pět procent hodnoty českého ocelářského vývozu. |
"V průběhu jednání se Spojené státy snažily využívat hrozby omezení obchodu jako páky k tomu, aby získaly ústupky od EU. To není způsob, jak obchodovat - a rozhodně ne mezi dlouhodobými partnery, přáteli a spojenci," uvedla eurokomisařka Cecilia Malmströmová.
„Pro evropský průmysl je to špatná zpráva. Pro Česko také, protože patří k malým otevřeným ekonomikám, a je tak vysoce závislá na zahraničním obchodu. Začínající obchodní válka vyústí v pokles poptávky po českém vývozu, což poškodí tuzemské hospodářství,“ tvrdí hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Utrpí ale i americká ekonomika. Z obchodní války nakonec neprofituje nikdo. Pro prezidenta Donalda Trumpa jde ovšem o lákavé kroky, protože dostává svým předvolebním slibům,“ dodává Kovanda.
Právní postup u WTO spustí komise už v pátek, komise o tom pro případ potřeby rozhodla na svém jednání v úterý ve Štrasburku a věc byla konzultována s členskými zeměmi. Podle názoru EU jsou americká opatření v rozporu s pravidly WTO jednoznačně zaměřená na ochranu domácího průmyslu před konkurencí, kterou představuje dovoz. Americká opatření se dotkla exportu z EU, který v roce 2017 dosahoval objemu 6,4 miliardy eur (zhruba 165 miliard korun).
Strach z celosvětové obchodní války se zvětšuje také z toho důvodu, že Trumpova administrativa zvažuje i tarify na dovoz automobilů do USA a cla na čínské zboží ve výši 50 miliard dolarů.
Akcie amerických ocelářských firem Nucor, U.S. Steel, Steel Dynamics a AK Steel zareagovaly na oznámení ochranářských opatření růstem.
Mezinárodní měnový fond varoval, že vlna protekcionismu momentálně představuje největší riziko pro globální ekonomický vývoj. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Celosvětová výroba oceli činila v uplynulém roce podle údajů Světového sdružení pro ocel (Worldsteel) 1,7 miliardy tun. Největším producentem je Čína, jejíž podíl na celosvětové produkci oceli činí 49 procent. Na dalších místech jsou země EU, nejvíce Německo a Itálie (deset procent), Japonsko (šest procent), Indie (šest procent) a Spojené státy (pět procent), následuje Jižní Korea (čtyři procenta), Rusko (čtyři procenta), Turecko (dvě procenta), Brazílie (dvě procenta) a další. Největším spotřebitelem oceli je Čína, kterou následují země EU, dále USA, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Spojené státy jsou největším dovozcem oceli. V roce 2016 se na globálním dovozu oceli podle objemu podílely osmi procenty. Ocel měla na celkové hodnotě dovozu zboží do USA podíl jen jedno procento. USA dovážejí ocel z více než 110 zemí, největším dodavatelem je Kanada s podílem 17 procent. Druhým největším dodavatelem oceli do USA je Evropská unie, v dolarech by byla EU dokonce jedničkou, hodnota dovozu činila 6,6 miliardy dolarů. Na dalších místech jsou Jižní Korea, Mexiko, Brazílie a Čína. |
