Za tři roky by se mělo v Česku poprvé v historii cíleně těžit lithium. Z bývalého odkaliště na Cínovci bude získávat lithnou slídu Cínovecká deponie, kterou většinově vlastní fond RSJ Private Equity spravující peníze miliardáře Karla Janečka a jeho partnerů ze společnosti RSJ. V září firma získala od báňského úřadu povolení k těžbě.
„Teď musíme připravit projekt separační linky, která surovinu pro výrobu lithia oddělí z vytěženého písku. To zabere dva až tři roky. Pak začneme s těžbou," vysvětluje Libor Winkler, partner fondu RSJ Private Equity. Mezitím se bude snažit pro projekt získat finančního partnera.
V hlušině po dřívější těžbě barevných kovů se skrývá 2100 tun čistého lithia. Pro průmyslové použití, například v bateriích, se ale používá uhličitan lithný, kterého se z čistého lithia dá získat pětkrát více. Tuna uhličitanu se nyní prodává za zhruba šest tisíc dolarů. „My ale nebudeme prodávat přímo uhličitan lithný. O jeho výrobě zatím neuvažujeme. Takže budeme prodávat za nižší ceny,“ vysvětluje Winkler.
Fond RSJ do projektu těžby lithia investoval zhruba 300 milionů korun. Výnosnost očekává na úrovni zhruba dvaceti procent ročně. Podíl v Cínovecké deponii koupil v roce 2013. Manažery fondu přesvědčilo, že existoval poměrně přesný odhad množství lithia v ložisku. Následné analýzy tyto odhady potvrdily.
Původně firma chtěla separační linku postavit patnáct kilometrů od odkaliště. Nyní připravuje oddělování slíd přímo na pozemku odkaliště. Tím odpadne doprava vytěženého písku. Ročně linka zpracuje 120 tisíc tun písků. Celkem by se mělo těžit pět až šest let.
Souběžně s přípravou cínovecké těžby se fond RSJ chystá využít také podobné odkaliště v Horním Slavkově na Karlovarsku. Tam se skrývá až 5400 tun čistého lithia. Způsob těžby i separace bude stejný jako na Cínovci. Zatím se fond blíží k získání souhlasného stanoviska při posuzování vlivu na životní prostředí. Pak musí získat povolení od báňského úřadu.
Loni se celosvětově spotřebovalo 184 tisíc tun uhličitanu lithného. Studie Deutsche Bank odhaduje, růst poptávky do roku 2025 na 534 tisíc tun. Největší část by se měla použít na výrobu baterií do elektromobilů. „Jsme ale opatrní. Může se také stát, že nakonec místo lithiových baterií zvítězí v automobilovém průmyslu vodíková technologie,“ dodává Winkler.
