Těžební společnost Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače v Česku disponuje největšími zásobami hnědého uhlí v rámci těžebních limitů. A na podzim se díky obří přeložce sítí a produktovodů navíc otevře cesta k dalším stovkám milionů tun vytěžitelného hnědého uhlí, které je určené zejména pro výrobu elektřiny. Podle odhadů společnosti by těžba mohla pokračovat přes třicet let. Podívejte se na fotogalerii.
Vršanská uhelná ve spolupráci se stavaři z Metrostavu v současné době finalizuje závěrečnou fázi unikátní přeložky inženýrských sítí. Podstatou dvoumiliardové zakázky v dobývacím prostoru Slatinice nedaleko severočeského Mostu bylo přeložit deset nejdůležitějších potrubí v Česku a také linky velmi vysokého napětí či tepelný napáječ.
Do nového koridoru je již přepojen ropovod Družba, páteřní plynovody, produktovody s benzínem a naftou i sítě s produkty chemické výroby. Nakonec stavbaři napojují průmyslový vodovod Nechranice a dokončují přilehlé komunikace.
O výstavbě Hořanského energetického koridoru se rozhodlo již v 50. letech. Tehdy byly do dobývacího prostoru Slatinice umístěny všechny inženýrské sítě, které propojovaly chemické závody v Litvínově se zbytkem republiky. Dopředu se počítalo s tím, že je kvůli dotěžení ložiska jednou bude nutné přeložit.
„Ta doba nyní nastala, a proto jsme v posledních dvou letech ve spolupráci s Metrostavem a desítkami specializovaných firem z ČR i ze zahraničí vybudovali tento unikátní bypass. Délka všech nových potrubí dosahuje šedesáti kilometrů. Projekt lze označit za přeložku století,“ říká generální ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Energy Petr Lenc.
Stavaři a technici pracovali bez přerušení i přes zimu a na staveništi se pohybovalo až 170 lidí. Velice náročné bylo odtěžení kopce s objemem 130 tisíc metrů kubických zeminy či položení drenáže na 150metrovém úseku vydatně nasyceném spodní vodou.
„Úplně nejtěžší bylo trefit se termínově do všech odstávek, aby nebylo narušeno zásobování v Česku,“ řekl k projektu jeho vedoucí Jan Juštin. Ve Vršanech tak teoreticky mohou těžit až do roku 2052.
O budoucnosti těžby uhlí v České republice jedná takzvaná uhelná komise, která se naposledy sešla letos v červnu v areálu elektrárny Prunéřov na Chomutovsku. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček tehdy uvedl, že do konce letošního roku komise stanoví postup útlumu těžby.
Komise se podle jejího člena Jana Rovenského, nominovaného za Greenpeace, shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu výroby elektřiny z fosilních paliv by měly být emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
