Místo bateriových úložišť se město soustředí na investice do tepelných čerpadel.
Rakousko patří dlouhodobě mezi evropské země s největším podílem výroby energie z obnovitelných zdrojů. Kromě bohaté infrastruktury vodních elektráren v alpských oblastech a větrných parků na severovýchodě země tam ale roste obliba solární energie. Potvrzuje to třeba zájem obyvatel Vídně, se kterým se postavili k projektu takzvaných občanských solárních elektráren.
Od roku 2012 Vídeň spustila již 26 solárních projektů, na které se skládali sami obyvatelé rakouské metropole. „Pokud bydlíte na vesnici ve vlastním domu, nainstalujete si na střechu solární panely snadno. Pro obyvatele měst v bytových domech je to ale problém,“ vysvětlil pro deník E15 důvody vzniku projektu Bernd Vogel, který vede ve Vídni Odbor energetického plánování MA 20.
Celkem do projektu od začátku fungování investovalo více než 10 tisíc lidí, kteří městem vlastněné energetické firmě Wien Energie na výstavbu solárních elektráren poskytli přes 35 milionů eur, přibližně miliardu korun. Distributor si od investorů panely následně pronajímá a každoročně vrací část investice zpět.
Možnosti nových investic město vypisuje pravidelně na internetu, i přes relativně nízký úrok 1,75 procenta je však dle zástupců města o investici obrovský zájem. „Podíly v projektech jsou vždy pryč během několika minut,“ říká Vogel. První solární projekt vznikl v areálu vídeňské elektrárny Donaustadt, nyní se město snaží panely přesouvat například na střechy veřejných budov. Elektrárny je tak možné najít na střeše vídeňského nádraží nebo veřejného parkovacího domu, celkem zaujímají rozlohu devatenácti hektarů.
Kromě solárních elektráren město realizovalo také výstavbu čtveřice větrníků, které se nacházejí nedaleko Vídně. Dohromady se solárními panely činí instalovaný výkon sdílených energetických projektů 19,3 megawattu. To znamená úsporu sedmnácti tisíc tun oxidu uhličitého.
I přes úspěch solární energie v současné době vídeňské úřady analyzují, jak s elektřinou efektivně nakládat. Město plánuje také investici do hloubkových tepelných úložišť, kam by se energie ze solárních a větrných elektráren mohla ukládat. Technologie následně dokáže zajistit dostatek tepla na vytápění po dobu tří dnů, kdy nesvítí slunce nebo nefouká vítr.
Rakousko získává energii především z vodních zdrojů, celkem se na výrobě podílí 55 procenty. Významná je rovněž výroba energie z plynu a právě solárních a větrných elektráren. Naopak z uhlí vyrábí Rakousko pouze necelá tři procenta energie.
