Po roce a půl od invaze Ruska na Ukrajinu začne stát znovu podporovat financování vývozu českých firem do válkou zmítané země. Vláda souhlasila s posílením kapitálu státní exportní pojišťovny EGAP o 339 milionů korun pro vznik nového Fondu Ukrajina. Rovných sto milionů korun vloží do fondu EGAP, zbytek uvolní kabinet ze státního rozpočtu na rok 2023. Schválená částka však uspokojí pouze jednotky podniků. Soukromý sektor žádá objemnější podporu v řádu několika miliard korun.
„Ukrajina byla kvůli ruské agresi z hlediska rizikovosti zařazena do nejvyšší kategorie OECD. Čeští vývozci na Ukrajinu tak nemají od začátku války přístup k financování vývozu ani pojištění platebních rizik ukrajinských odběratelů,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Obnovení státní podpory povede podle Síkely k uchování a posílení vazeb českých podnikatelů na ukrajinském trhu a vedle nových obchodních příležitosti zvýší šance pro zapojení českého byznysu do budoucí obnovy ruskou agresí zdevastované země.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy (SP) Radek Špicar však považuje nižší stamiliony korun za nedostatečnou sumu. „České firmy se chtějí aktivně zapojit do obnovy Ukrajiny, a pokud mají uspět, potřebují srovnatelné podmínky, jako mají podniky z Polska či Slovenska. Vláda si zatím neuvědomuje rozměr této příležitosti,“ míní.
Uvolněnou částku na pojištění vývozu na Ukrajinu označil za pilotní projekt. „Vláda by měla jasně a včas firmy ujistit, že pokud se pilot osvědčí, mohou počítat s dalším financováním, aby je svým přístupem od projektů neodradila,“ dodal viceprezident SP.
Šéf rezortu financí Zbyněk Stanjura (ODS), který spolu se Síkelou návrh na vznik Fondu Ukrajina předložil, kritiku soukromého sektoru mírní. „Reagujeme na skutečnost, že ze strany vývozců a profesních svazů je silná poptávka po obnovení státní podpory vývozu na Ukrajinu, a to zejména krátkodobého pojištění. Srovnatelné pojištění vývozních úvěrových rizik poskytují už příslušné vývozní úvěrové agentury jiných členských států Evropské unie,“ uvedl Stanjura.
Světová banka odhadla náklady na poválečnou obnovu Ukrajina na 500 až 600 miliard eur. Navzdory válce se už některé české subjekty do projektů zapojují nebo o nich aktivně jednají. Zaměřují se na obranu a bezpečnost, energetiku, dopravní infrastrukturu, zdravotnictví či zemědělství. Podle informací E15 by firmy nyní potřebovaly zajištění exportů za 3,7 miliardy korun. Žádosti podávají EGAP výrobci vojenského materiálu a také zemědělských či obráběcích strojů. Z části jde o firmy, které přestaly dovážet do Ruska.
„Fond Ukrajina je teprve v první fázi. Nyní v něm budou nižší stovky milionů, což ale není konečná částka pro exportní pojišťování ukrajinských projektů,“ řekl minulý měsíc vládní zmocněnec pro rekonstrukci ruskou agresí zdevastované země Tomáš Kopečný.
Fond se nyní soustředí na menší vývozy v oblasti zemědělství, například na dodávky nebo pronájmy různých strojů. Více peněz si vyžádají projekty v energetice, které budou včetně financování rozloženy do delšího období.
Kopečný zdůraznil, že EGAP se musí podařit znásobit celkový objem prostředků přes další podobné evropské pojišťovací instituce. „O tom teď jednáme, snažím se propojovat kolegy z české exportní pojišťovny s dalšími podobnými společnostmi z celého světa,“ podotkl vládní zmocněnec.
