Vozy se spalovacími motory bude možné prodávat i po roce 2035. Pokud natankují drahá e-paliva

Vozy se spalovacími motory bude možné prodávat i po roce 2035. Musí jezdit na uhlíkově neutrální paliva

Vozy se spalovacími motory bude možné prodávat i po roce 2035. Musí jezdit na uhlíkově neutrální paliva Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Nové vozy se spalovacími motory bude možné v Evropské unii nadále registrovat i po roce 2035, budou-li tankovat výhradně uhlíkově neutrální paliva. Na svém twitterovém účtu to dnes uvedl německý ministr dopravy Volker Wissing s tím, že se dohodu s Evropskou komisí podařilo dokončit v pátek večer. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans během soboty na Twitteru rovněž potvrdil, že Německo a komise urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory.

Nejedná se o překvapivý vývoj, německý kancléř Olaf Scholz už ve čtvrtek naznačil, že je blízko k nalezení kompromisu mezi Německem a Bruselem. Jak informoval list Süddeutsche Zeitung, klíčový návrh zaslalo německé ministerstvo dopravy Bruselu ve čtvrtek večer. Ještě v období českého předsednictví přitom počítaly plány EU s prakticky úplným zákazem prodeje nových spalovacích vozů po roce 2035, výjimky pro syntetická paliva však nebyly dle Německa - a později i Itálie, Polska nebo Česka - dostatečné.

Umožnění obchodu s auty na syntetická paliva i po roce 2035 však alespoň v tuto chvíli neznamená zásadnější obrat od přechodu na výrobu elektromobilů. Výhodou syntetických paliv je mimo jiné fakt, že je lze snadně cisternami převážet a po minimálních úpravách tankovat do motorů u klasických čerpacích stanic. V masivním využití jim ale brání velmi vysoká cena, jenž vyplývá z vysoké energetické náročnosti výroby. Cena za tankování syntetických paliv by dnešní optikou byla výrazně vyšší než cena za běžná fosilní paliva či elektřinu.

„Je omyl, že syntetická paliva jsou cesta k levné mobilitě. Nejen proto, že od střední třídy počínaje se ceny bateriových a spalovacích aut srovnávají, a v nákladech na provoz jasně dominují ta bateriová. Provoz na syntetická paliva totiž bude hodně nákladný. K vyrobení jednoho litru je třeba zhruba 27 kilowatthodin čisté elektřiny. To spolu s nízkou účinností spalovacích motorů vede k zouflale nízke energetické efektiviě a tedy i vysoké ceně,“ napsal například ve svém blogu europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer.

Pokud by byl v Evropě prodán jeden milion nových aut na e-palivo za rok, zhruba každé desáté auto, v horizontu patnácti let bychom navíc potřebovali přes 3 200 terawatthodin čisté elektřiny, tvrdí europoslanec. „V průměru to odpovídá roční výrobě třinácti jaderných elektráren velikosti jaderné elektrárny Temelín,“ dodal.

Syntetická paliva jsou vyráběna chemickou cestou za užití elektřiny, vodíku a oxidu uhličitého. Palivo je považováno za uhlíkově neutrální v případě, že je k výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů. Například Itálie dříve varovala Evropskou komisi, že nepodpoří plán na ukončení prodeje spalovacích aut od roku 2035, pokud by nebylo možné dál prodávat auta na biopaliva - tedy paliva získaná z biomasy, jako jsou rostliny.