Počet a výkon tuzemských solárních elektráren zrychluje svůj růst. Jen za první pololetí jich bylo připojeno o 69 procent více než za celý rok 2022, a obor tak podle Solární asociace kráčí k překonání hranice jednoho gigawattu instalovaných elektráren za rok, což je zhruba stejný výkon, jaký má jeden blok jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z dat distributorů elektřiny.
Od začátku roku bylo do sítě úspěšně připojeno 45 197 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje 487 megawattů. Znamená to meziroční nárůst o 550 procent. Růst podle asociace nadále táhnou domácnosti, a to zejména díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám.
„Aktuální údaje dokazují rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ komentuje pololetní výsledky výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Zároveň varuje, že brzdou slibného růstu jsou mnohdy zbytečné administrativní bariéry. Patří mezi ně složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů.
Na soláry ve velkém sází i Polsko
Odborníci také upozorňují, že zájem rezidenčního segmentu může se snižováním cen elektřiny klesat a pozornost je třeba upřít k velkým projektům, ať už na střechách, nebo volných plochách. Významný nárůst výkonu obnovitelných zdrojů podle asociace pomůže snížit cenu elektřiny na trhu pro všechny spotřebitele, nejen pro domácnosti, které mají vhodnou střechu.
„Velké projekty ale potřebujeme také proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy,“ míní Krčmář. „Velké korporace si stanovují vlastní cíle v oblasti životního prostředí, mezi něž často zařazují uhlíkovou neutralitu. Té dosáhnou přímým adresným nákupem elektřiny z obnovitelných zdrojů přes takzvané PPA kontrakty,“ říká. PPA kontrakty jsou smlouvy mezi soukromými subjekty na odběr elektřiny za předem sjednanou, fixovanou cenu.
„Když ale korporace nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí. Polsku například letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky oproti českému půlročnímu,“ pokračuje Krčmář.
Jako příklady firem s ambiciózními zelenými plány udává Škodu Auto, která chce podle něho nejpozději v roce 2030 odebírat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů, nebo Ikeu, jež toho podle Krčmáře hodlá dosáhnout už za dva roky. Společnosti Lego se to podle něho podařilo již v roce 2017.
Rozvoji fotovoltaiky brání legislativa
Rozvoj velkých elektráren kromě výše uvedených bariér podle asociace brzdí i samotný stát, který navzdory slibům o podpoře rozvoje fotovoltaiky nestíhá legislativně ukotvit inovativní formy podnikání. Řeč je například o akumulaci energie nebo agrovoltaice, tedy spojení zemědělské a energetické výroby na jedné ploše.
„Právě nemožnost smysluplně ukládat přebytečnou energii z obnovitelných zdrojů do velkých bateriových systémů a dalších úložišť způsobuje problémy se stabilitou elektrizační soustavy, které vyvrcholily o Velikonocích nuceným odpojením 16 procent českých fotovoltaik od sítě. Řešením je podpořit všemi možnými způsoby rozvoj akumulace a flexibility,“ míní Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace, který je zároveň ředitelem Asociace AKU-BAT CZ. O akumulaci energie u domácích solárních elektráren je přitom zájem. Téměř 95 procent letos připojených domácích elektráren je podle Fouska vybaveno bateriemi.
Celkový výkon všech solárních elektráren v Česku dosahuje tří gigawattů. Solárními panely je pokryto více než sto tisíc střech, uzavírá asociace.
