Na elektřině z uhlí silně závislé Polsko prochází rychlou energetickou transformací. Země plánuje výstavbu jaderných elektráren, mezitím v ní svižně přibývají obnovitelné zdroje. A očekává se, že do roku 2025 se instalovaný výkon fotovoltaiky ještě zdvojnásobí. Vláda Práva a spravedlnosti (PiS) zároveň před podzimními volbami řeší citlivou otázku budoucnosti uhelných elektráren. Plánuje je odkoupit od čtyř energetických společností a převést pod státní agenturu.
Vítr a fotovoltaika se v Polsku stávají stále platnějšími zdroji elektrické energie. Během druhého červencového víkendu se dokonce v jednu chvíli podařilo ze slunce vyrobit téměř polovinu veškeré elektřiny v zemi. Uplynulý měsíc se solární panely podle Jagellonského institutu podílely na její produkci ze sedmnácti procent, dalších osm procent pocházelo z větrných turbín. Ještě před dvěma lety to přitom bylo dohromady jedenáct procent.
Polsko bylo v přidané kapacitě fotovoltaiky loni třetí v EU
Výroba z uhlí naproti tomu v Polsku poměrně rychle klesá. Zatímco v červnu 2021 se podílela na mixu ze 76 procent, letos se v šestém měsíci roku vyprodukovalo čtyřicet procent z hnědého uhlí a 22 procent z černého. Polsko přitom v závěru loňského roku uvedlo, že ho energetická krize přinutila zpomalit odchod od tohoto fosilního zdroje. Nechce se však odchýlit od konečného cíle uzavřít veškeré uhelné doly a elektrárny do roku 2049, tedy rok předtím, než má EU v úmyslu dosáhnout uhlíkové neutrality.
Nárůst výroby umožnila rychlá instalace fotovoltaických zdrojů. Polsko v roce 2022 přidalo nejvíce solární kapacity v Evropské unii po Německu a Španělsku, a to 4,9 gigawattu, tedy dvanáct procent veškerých unijních přírůstků. V loňském prvním čtvrtletí zažila fotovoltaika v zemi boom vyvolaný blížící se změnou pravidel, která ji učinila méně atraktivní. Vláda však poté zareagovala na energetické dopady války na Ukrajině a opět tento zdroj zvýhodnila zvýšením dotací.
Očekává se tak, že polská solární horečka bude pokračovat. Institut pro obnovitelnou energetiku (IEO) ve Varšavě předpokládá, že se v příštích dvou letech instalovaný výkon fotovoltaických panelů více než zdvojnásobí na 26,8 gigawattu. „Nejpozoruhodnější změny a růst se očekávají v segmentu velkých farem a mezi komerčními výrobci a spotřebiteli v jednom,“ řekla webu pv-magazine.com představitelka institutu Agata Krzyżanowská.
Přenosová soustava potřebuje modernizovat
Ekonomové z Polského hospodářského ústavu (PIE) navíc uvádějí, že náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dramaticky klesají. V případě solární a větrné energie klesly za uplynulou dekádu o 58–74 procent a dostaly se tak pod náklady výroby z uhlí a plynu.
Rychlé rozšiřování obnovitelných zdrojů má však v Polsku svá úskalí. Společně s ním přibývá počet odmítnutých žádostí o připojení k síti, ročně jde o tisícovky zamítnutí. Odborníci připouštějí, že polská přenosová soustava je na samé hraně kapacit a do distribuce elektřiny bude potřeba masivně investovat.
„Potřebujeme do roku 2040 investovat přibližně 500 miliard zlotých (zhruba 2,7 bilionu korun) do přenosových a distribučních sítí,“ uvedl podle Reuters šéf provozovatele energetické soustavy PSE Tomasz Sikorski a dodal, že země musí modernizaci načasovat tak, aby se rozvíjela v souladu s růstem flotily obnovitelných zdrojů.
Další potíže přináší nestabilní výkon obnovitelných zdrojů a potřeba vykrývat jejich výpadky záložními zdroji a řešit přebytky v době silného větru a velkého slunečního svitu. Vláda se také před volbami urychleně snaží vyřešit problém budoucnosti uhelných elektráren a s nimi spojeného těžebního sektoru. Téměř sedm desítek uhelných bloků a některé doly zřejmě přejdou pod Národní agenturu pro energetickou bezpečnost (NABE).
Vláda chce umožnit investice do energetických firem
Čtyři provozovatelé elektráren PGE, Tauron, Energa a Enea dostali o víkendu nabídky, že od nich stát odkoupí zařízení v celkové hodnotě přibližně osmnácti miliard zlotých. Návrhy se však v případě jednotlivých elektráren velmi liší, za zadlužená a velmi stará zařízení nabízí vláda pouze symbolickou částku.
Předpokládá se přitom, že se tyto společnosti díky odpoutání od uhelných aktiv stanou atraktivnější pro investory a snáze budou hledat cestu k financování obnovitelných a jaderných zdrojů. „Zahraniční investoři se těmto společnostem vyhýbali kvůli jejich uhlíkové stopě. Nyní je čas na získání pozitivnějšího pohledu na sektor a návrat investorů,“ komentoval podle Bloombergu krok Andrzej Lis z investiční společnosti Rockbridge.
„Existuje politická shoda na uskutečnění celého procesu před volbami,“ řekl webu Business Insider vládní zdroj. Podle Bloombergu však není zdaleka jisté, že se do hlasování vše stihne.
Polsko kromě obnovitelných zdrojů sází do budoucna také na jádro. První reaktor má být uveden do provozu v roce 2033, celkem jich země plánuje šest s výkonem do devíti gigawattů. Státní i soukromé firmy v zemi rovněž rozvíjejí plány na výstavbu malých modulárních reaktorů.
